V rozhodujícím zápase v Dubici neudrželo vedení 3:0 a 5:4, několik minut před koncem domácí vyrovnali a na úkor Nového Boru se zachránili.
V červenci si Bor pozval II. ligu Spartak Mladá Boleslav, kterou porazil 6 : 3. U hostů patřil k nejlepším hráčům bratr internacionála Josefa Masopusta. Ve stejný měsíc se uskutečnil zájezd na Moravu a Slovensko, který však po stránce dosažených výsledků nedopadl úspěšně. Ve Svitavách sice Bor vyhrál 3 : 2, ale diviznímu Adamovu podlehl 2 : 6, v Rájci 1 : 5, v Lietavské Lúčce 1 : 2 a s Béčkem Povážské Bystrice prohrál 0 : 4. Lépe se dařilo staré gardě, která se rovněž zájezdu zúčastnila a dosáhla těchto výsledků: Adamov 8 : 3, Lietavská Lúčka 2:3 a Povážská Bystrica 4 : 4. V mužstvu domácích nastoupil jako střední útočník Jozef Marko, bývalý trenér čsl. reprezentace. Hrdinou zápasu byl náš brankář Slávek Oliverius. K tomuto zájezdu se váže jedna úsměvná příhoda: večer nás hostitelé pozvali do restaurace na pokraji města. Posezení se protáhlo a tak se naše výprava vracela do ubytovny na stadiónu jednotlivě nebo po skupinách. Vedoucí staré gardy Josef Taisler, posilněn dobrým vínkem a tvrdým alkoholem, v dobré pohodě a náladě se sám rovněž vydal na cestu, ale omylem zamířil místo doprava – doleva. Když se mu putování zdálo už neobyčejně dlouhé, zastavil se u směrníku a zde při svitu luny nechtěl věřit svým očím: „Smer Povážská Bystrica 10 km“! Vrátil se zpět, když už ostatní pomalu vstávali.
V roce 195S hned první jarní kolo svedlo dohromady oba vedoucí celky: Spartak Česká Lípa a Nový Bor. Zápas skončil 2 : 2. Celkově lepší výkony však na jaře podávala Česká Lípa, která se umístil na prvním místě s 32 body a postoupila do I. A třídy. Druhý Cvikov a třetí Nový Bor zůstaly o dva body zpět. B-mužstvu chyběly rovněž dva body k návratu do II. třídy, postoupila Chřibská. Přátelské utkání 6. srpna se Spartakem Benátky (6:2) mohlo mít tragické důsledky. V poslední minutě se brankář Oliverius obětavě vrhl útočníkovi pod nohy a utrpěl tak vážné zranění (nakopnutí sleziny), že jeho život visel na vlásku. Hodinář Bohumil Horák, jeden z prvních fotbalistů v roce 1945, jej urychleně dopravil autem do Českokamenické nemocnice, následovala okamžitá operace a přeřazení do částečného důchodu na dobu jednoho roku. Z nemocnice se vrátil 22. srpna a údajně byl s kopanou konec. Ale Olík nechtěl ještě končit a také se na hřiště opět vrátil 18.dubna 1960, kdy nastoupil v utkání Nový Bor B – Cvikov B a jak ukazuje výsledek 4 : 0, byl to návrat úspěšný.
V červenci si Bor pozval II. ligu Spartak Mladá Boleslav, kterou porazil 6 : 3. U hostů patřil k nejlepším hráčům bratr internacionála Josefa Masopusta. Ve stejný měsíc se uskutečnil zájezd na Moravu a Slovensko, který však po stránce dosažených výsledků nedopadl úspěšně. Ve Svitavách sice Bor vyhrál 3 : 2, ale diviznímu Adamovu podlehl 2 : 6, v Rájci 1 : 5, v Lietavské Lúčce 1 : 2 a s Béčkem Povážské Bystrice prohrál 0 : 4. Lépe se dařilo staré gardě, která se rovněž zájezdu zúčastnila a dosáhla těchto výsledků: Adamov 8 : 3, Lietavská Lúčka 2:3 a Povážská Bystrica 4 : 4. V mužstvu domácích nastoupil jako střední útočník Jozef Marko, bývalý trenér čsl. reprezentace. Hrdinou zápasu byl náš brankář Slávek Oliverius. K tomuto zájezdu se váže jedna úsměvná příhoda: večer nás hostitelé pozvali do restaurace na pokraji města. Posezení se protáhlo a tak se naše výprava vracela do ubytovny na stadiónu jednotlivě nebo po skupinách. Vedoucí staré gardy Josef Taisler, posilněn dobrým vínkem a tvrdým alkoholem, v dobré pohodě a náladě se sám rovněž vydal na cestu, ale omylem zamířil místo doprava – doleva. Když se mu putování zdálo už neobyčejně dlouhé, zastavil se u směrníku a zde při svitu luny nechtěl věřit svým očím: „Smer Povážská Bystrica 10 km“! Vrátil se zpět, když už ostatní pomalu vstávali.
V roce 195S hned první jarní kolo svedlo dohromady oba vedoucí celky: Spartak Česká Lípa a Nový Bor. Zápas skončil 2 : 2. Celkově lepší výkony však na jaře podávala Česká Lípa, která se umístil na prvním místě s 32 body a postoupila do I. A třídy. Druhý Cvikov a třetí Nový Bor zůstaly o dva body zpět. B-mužstvu chyběly rovněž dva body k návratu do II. třídy, postoupila Chřibská. Přátelské utkání 6. srpna se Spartakem Benátky (6:2) mohlo mít tragické důsledky. V poslední minutě se brankář Oliverius obětavě vrhl útočníkovi pod nohy a utrpěl tak vážné zranění (nakopnutí sleziny), že jeho život visel na vlásku. Hodinář Bohumil Horák, jeden z prvních fotbalistů v roce 1945, jej urychleně dopravil autem do Českokamenické nemocnice, následovala okamžitá operace a přeřazení do částečného důchodu na dobu jednoho roku. Z nemocnice se vrátil 22. srpna a údajně byl s kopanou konec. Ale Olík nechtěl ještě končit a také se na hřiště opět vrátil 18.dubna 1960, kdy nastoupil v utkání Nový Bor B – Cvikov B a jak ukazuje výsledek 4 : 0, byl to návrat úspěšný.
Sedmé místo po podzimu se ztrátou devíti bodů na Cvikov bylo zklamáním. Potěšilo Béčko, které se dostalo ve III. třídě do vedení a dorost skončil v I. třídě na čtvrtém místě. Žáci se stali v období 1958 – 59 přeborníky okresu.