Přes výrazné zlepšení hry v jarním kole nevypadala situace před zahájením nového ročníku 1978-79 nijak růžově. Kádr se zúžil o střelce Jardu Kohoutka /bytová výstavba/, Honzu Šturmu /technický přestup do Vagónky Česká Lípa/ a Zdeňka Melichara /vleklé zranění a později přestup do Skalice/. V hodině dvanácté se rozjasnilo díky pochopení funkcionářů VTJ Litoměřice, jmenovitě pplk. Rady. Mužstvo bylo nečekaně odvoláno ze soutěže, přestože skončilo v Krajském přeboru čtvrté a do Nového Boru byli uvolněni na hostování brankář Jašo, obránce Novák, útočník Sabol a ke konci roku Zdeněk Cmunt, nevelký postavou, ale po odchodu do civilu patřil k nejlepším středovým hráčům ligového Liberce.

Z divizní Vagónky Česká Lípa byl získán zkušený stoper Jiří Hromádka, který vytvořil s Vlastou Gabrielem perfektní dvojici a po podzimním kole při zlepšeném výkonu ostatních hráčů se dostavil nečekaný výsledek: skončilo na 3. místě s nejlepší obranou (pouze osm obdržených branek, vedoucí Jablonec inkasoval o čtyři branky více a druhé Hejnice o devět). Na tyto dva soupeře ztrácel dva body. Nový Bor plných 10 kol neokusil hořkost porážky. Přemožitele našel až v 11. kole v Neštěmicích (0 : 1) a v posledním kole v Liberci, kde podlehl Béčku 1 : 2. Na postup v jarním kole 1979 si brousilo zuby šest účastníků: Jablonec B 18 bodů, Hejnice 18, Nový Bor 16, Neštěmice 16, Velké Hamry 16, Chomutov B 15.
B-mužstvo se v červenci zúčastnilo letního turnaje ve Velkém Grunově. Dvě remízy však na obhájení loňského prvenství nestačily. V I.B třídě obsadilo páté místo se ztrátou dvou bodů na vedoucí Mimoň a Českou Kamenici. V prvním utkání porazilo Českou Lípu B 4 : 0. Cílem Béčka bylo umístění mezi prvními šesti, protože toto umístění po skončení soutěžního ročníku znamenalo po připravované reorganizaci soutěží v Severočeském kraji další účast v I. B třídě. A tak se z jara čekal urputný boj.
Mužstvo se opíralo o spolehlivé těk – Bořil – Šrůta. Přestup zpět!do Kamenického Šenova ohlásil Rudolf Reichelt, jedna z opor v minulých ročnících, Strižko do Ilavy a brankář Dubský do Skalice* A“
Do dorostu, který skončil v předcházejícím ročníku I.A třídy pátý, přišel Bareš ze Cvikova, Špányik z Kdyně (dnes rozhodčí), Zetek z Lokomotivy Česká Lípa a ze žáků Evžen Hrubý, Roman Funke, Libor Zajpt a Zbyšek Kazan. Vhodné posily a dobrá parta byly odrazovým můstkem k velmi dobré výkonnosti. Vedoucí místo s náskokem čtyř bodů pře Libercem B bylo výsledkem cílevědomé práce trenéra Ing. Marečka a zdravého sebevědomí kolektivu. Nejlepší utkání sehrál dorost v Liberci, kde porazil největšího konkurenta Slovan B 2 : 0, dále v Desné (3 : 0), naopak slabý výkon podal v Mimoni a doma s třetím Vescem, i když tyto zápasy rovněž vyhrál. První místo s 25 body bez jediné porážky s jednou remízou (ve Velkých Hamrech 1 : 1) s vynikajícím poměrem branek 42 : 3 dávaly reálnou naději na postup do Krajského přeboru. Střelecky se prosazovali Boes, Funke a Mikoláš. Všechna utkání sehráli Mertin a Boes, Davídek o jedno méně. Do RH Strašnice odešel Nádvorník.

Devátého ročníku Memoriálu A. Ruckla a L. Jeriče se zúčastnilo sedm družstev. Ve finále podlehli domácí ligovému dorostu Vagónky Česká Lípa 2 : 5. V srpnu se střetli s mladším dorostem pražské Sparty a vyhráli 3 : 2. Co do výkonnosti byli nejlepší Boes – Mertin – Pelech.

B-dorost, k jehož ustavení došlo na podzim 1978 s trenérem Antonínem Davídkem, který přešel od B-žáků a vedoucím Josefem Zajptem, tvořilo kádr družstva z počátku pět hráčů z A-dorostu a osm bývalých žáků. Toto složení nevzbuzovalo přílišný optimismus a v podzimním kole se umístnil v Okresním přeboru skupina C s pěti účastníky na konci tabul¬ky s jedním bodem za nerozhodný.výsledek s předposledními Zákupy. Sna¬hou vedení ovšem bylo toto družstvo udržet v činnosti, protože se jed¬nalo o možnost doplňovat v budoucnu A-družstvo.
výkony brankáře Kraíka, dále Bořila, Zbraňka, Šrůty, Oliveriuse, Krámského a Koláře a z nich také vyšli tři nejlépe vyhodnocení': Kra-

Zbývají ještě čtyři mládežnická družstva z nichž dorost, A a B-žáci se zapojili do soutěže o „Vzorný mládežnický kolektiv“.

A-dorost /trenér ing. Karel Mareček, vedoucí Josef Majer/ nastupoval do jarního kola I.A třídy se ztrátou 8 bodů na Severotuk Ústí n. I.abem a tento bodový rozdíl nedával naději na zasáhnutí do bojů o postup. Proto trenér ing. Mareček začal zcela správně formovat a připravovat družstvo během jara již na nový ročník 1978-79. Ale přesto chtěl dosáhnout alespoň pátého místa, jak tomu bylo po podzimní' části 1977.
V 19. kole byl po prohře doma s vedoucím Severotukem Ústí 1 : 3 ještě na 7. místě, ale po remíze 0 : 0 v Trmicích, výhře s Děčínem B 4 : 0 a v Mikulášovicích 3 : 2 se dotáhl na páté místo. Prohra doma s Lovosicemi 0 : 2, v Krupce 2:3 a remíza doma s Povrly 0 : 0 ho opět srazila na sedmé místo. Avšak vítězství v posledním kole v Dubí 4 : 1, které nakonec sestoupilo, si přece jen zajistil konečné páté místo. Cíl byl tedy splněn. Vítěz Severotuk Ústí utekl druhému Štětí o devět bodů. Dne 17. května byl dorost pověřen reprezentací okresu Česká Lípa proti okresu Mladá Boleslav. Utkání, hrané v Mnichově Hradišti skončilo vítězstvím Mladé Boleslavi 1 : 2, střelec jediného gólu byl Roman Funke. Sestava Nového Boru: Heger – Davídek, Kůrek, Bubla -Špaček /Beneš/, Pelech, Boes, Kraus /Mik. Macháček/ – Adámek /Nádvorník/, Mertin, Mikoláš.
V tradičním IX. ročníku Memoriálu A. Ruckla a L. Jeriče obsadil druhé místo. Hrálo se ve dvou skupinách a ve finále podlehl ligovému dorostu Vagónky Česká Lípa 2:5.

A-žáci /trenér Jan Král, vedoucí Jaroslav Havlas/ skončili v jarním kole Krajského přeboru druhé za Varnsdorfem. V boji o konečné druhé místo porazili Cvikov na jeho hřišti 3 : 2 dvěma brankami Funkeho a Krále. Nezůstali tedy za Áčkem a Béčkem dospělých, jakož i dorostem zpět a podařilo se jim stálého sousedního rivala rovněž porazit.
Krajský přebor skupina B měl jen pět družstev a každé se utkalo se svými soupeři čtyřikrát, takže sehrálo v soutěžním období celkem 16 zápasů.
Pěkného úspěchu dosáhli v Severočeském poháru. Do Hrádku n. N. se sjelo osm družstev, která byla rozdělena do dvou skupin. V jedné skupině byl Liberec B, Mimoň, Hrádek n. N. a Nový Bor, který porazil Mimoň a Hrádek shodně 4:0 a Liberec B 1 : 0.
Ve finále se utkali s vítězem druhé skupiny Cvikovem s výsledkem 0 : 0 /pokutové kopy 6 : 4/ a poprvé v historii postoupili do semifinále. Dál se už ale nedostali. Soupeři SU Teplice, Litoměřice a Loko Kadaň byli nad jejich síly. V květnu v meziokresním utkání Mladá Boleslav – Česká Lípa byli pověřeni reprezentovat Českolipský okres. Mladoboleslavský okres zastupovali žáci Mnichova Hradiště a Luštěnic. Zápas skončil 1:1. Vedoucí branku dal Funke a žáci Nového Boru nastoupili v sestavě: Hrubý – Jerič, L. Zajpt, Kazan, Novák – Mareček, Manhart /Kuběj/, Rožeň, Pavlíček – Král, Funke, Jandač. Rožeň to dotáhl až na ligového hráče LIAZ Jablonec.

B-žáci /trenér Ant. Davídek/ obsadili po podzimu 1977 v Okresním přeboru osmé místo. Na jaře 1978 se o jedno místo pohoršili a s dalšími třemi družstvy sestoupili do Okresní soutěže.
C-žáci se v Okresní soutěži mladších žáků /hrála jen čtyři družstva/ umístili po podzimní části 1977 první lepším brankovým poměrem při stejném počtu bodů před Kamenickým Senovém. Na jaře 1978 skončila tato čtyři družstva na stejných místech, rozdíl byl pouze v tom, že Nový Bor vyhrál před Kamenickým Šenovem s odstupem 10 bodů.
V Okresním finále se utkali s ÚD Hamr. V prvním zápase prohráli 1 : 3 a protože v odvetě vyhráli jen 5:4, stali se celkovým vítězem žáci z UD Hamr.

Tato spolupráce umožnila fotbalovému oddílu vytipovat talentované chlapce a jejich zapojení do žákovských družstev. Na druhé straně úkolem výkonnostního střediska mládeže, vedeného Janem Králem, dotovaného OV ČSTV v České lípě, bylo vyhledávání a soustřeďování nejlepších žáků a dorostenců z obvodu Nový Bor – Kamenický Šenov – Cvikov a připravovat je kvalifikovanými trenéry pro uplatnění ve vyšších soutěžích. Obdobné středisko měla ještě Česká lípa a Doksy. Pro zdravotnickou práci v oddíle byl z počátku získán MUDr. Zdeněk Bubla. Po něm tuto funkci oddílového lékaře převzal na podstatně delší dobu MUDr. Karel Hes. Byly tak vytvořeny lepší podmínky pro zdravotnickou prevenci.

Před jarním kolem figurovalo A-mužstvo (trenér Ludvík Hodonský, vedoucí Zdeněk Kunst) v Krajském přeboru na 10. místě s 11 body a od posledního Slavoje Litoměřice jej dělily pouhé dva body. Cílem jara proto bylo odpoutat se z pásma sestupu. Přes tvrdou zimní přípravu a soustředění- v rekreačním středisku „Úklid Praha“ v nedalekém Maxově u Sloupu ve dnech 13.1. až 3.2. dosažené výsledky se slabšími soupeři (3 výhry, 2 plichty a 4 porážky) nevzbuzovaly přílišný optimismus. Ale mistrovská utkání kupodivu vyzněla zcela jinak a výsledkem bylo šesté místo.
V lednu odešel Milan Opava do Kopist. Jedním z přípravných zápasů bylo utkání s tehdy populárním mužstvem „Cosmos“ Nový Bor, jehož zakladateli byli Josef Nečas (bývalý vedoucí hotelu Merkur v České Lípě), Ivo Lauda (do nedávná člen výboru oddílu kopané) a Jiří Los (optik, který se později přestěhoval do Prahy). Toto mužstvo neregistrovaných, v jehož řadách nastoupili i někteří bývalí hráči Nového Boru, např. Emil Šohaj, Robert Seidl, Zdeněk Hořčička a Zdeněk Málek se přes vysokou porážku 7 : 0 ukázalo být dobrým sparingpartnerem a vydrželo vzdorovat celý poločas (1 : 0). Ve druhé půli se však přece jen projevila větší trénovanost Áčka.

Soustředění se zúčastnila rovněž „mladá směna“ Oliverius, M. Zajpt, Zborovský, A. Kubát, Vobecký a Votava. Cosmos sehrál rovněž utkání s naším dorostem v únoru a vyhrál 2 : 3. V Severočeském poháru porazil Nový Bor Vilémov 3:1, ale vypadl po porážce 3 : 1 ve Šluknově, kam mužstvo odjelo v neúplném složení.
V prvním jarním mistrovském utkání doma proti Doksům vyhrálo vlastní brankou hostů.
Dobře zahráli novoborští v 17. kole proti druhému mužstvu v tabulce Liberci B, který porazili 6 : 2 třemi brankami Jirky Ducháčka, dvakrát byl úspěšný Kohoutek, jednou Burda. Nepříjemná byla prohra v 19. kole doma s poslední VTJ Litoměřice 0:4. Vojáci se tímto vítězstvím „chytili'“ a doškrábali se až na čtvrté místo. Nedařilo se také venku ve 24. kole v Meziboří s předposledním mužstvem, kde rovněž prohráli stejným výsledkem. Postupujícím do divize se stalo Štětí. Pouze dvakrát v tomto ročníku prohrálo a druhé Velké Hamry nechalo za sebou o 14 bodů.

B-mužstvo vedla v roce 1978 trojice:trenér Eda Ziml, asistent Arnošt Lossl a vedoucí Slavomír Dufek. Béčko ze 13 jarních utkání pouze třikrát prohrálo a obsadilo páté místo. V zimním turnaji v Zákupech, kam se sjelo 6 mužstev, ztratilo pouze dva body za dva nerozhodné výsledky a turnaj vyhrálo. Porazilo např.Kamenici u Zákup 6:0a pokračovalo v tradici co se týče vzájemných duelů Nový Bor A – Cvikov A, kdy vesměs úspěšnější byl Nový Bor. V zimním Zákupském turnaji remizovalo s Áčkem Cviková 2:2a dařilo se mu i v mistrovské soutěži v 21.kole, kdy vyhrálo ve Cvikově 0 : 1 vlastní brankou domácích. Ve 23.kole v dalším derbyutkání venku s Vagónkou Česká Lípa B remizovalo 2 : 2 brankami Koláře a Oliveriuse. Přes kolísavé výsledky skončilo po jarním kole v soutěžním období 1977-70 na pátém místě. Edvard Ziml ukončil po jarním kole svoji dlouholetou úspěšnou činnost. Trénoval žáky,dorost a půl roku A-mužstvo, které se v roce 1969 pod jeho vedením vrátilo zpět do I.A třídy. Nejvíce času však věnoval Béčku, které vytáhl ze III.třídy přes Okresní přebor do I.B.třídy.

Mužstvo převzal v příštím ročníku bývalý hráč tohoto celku /předtím hrál dlouho za A-mužstvo/Petr Jankovič.

Skončilo sice na 10. místě, ale od posledního ho dělily jen dva body. Vedoucího mužstva převzal po Fr. Suchánkovi Zdeněk Kunst. V 9. kole porazil Bor Kadaň 1:0. Střelcem branky byl František Zbraněk a kuriozitou bylo, že se trefil „rybičkou“ po sedmi letech! Předtím naposledy v I.A třídě dal Železnému Brodu branku kolenem. Dlužno ovšem podotknout, že hrával v útoku ojediněle, ponejvíce se pohyboval v záloze nebo obraně. V září sehrálo mužstvo přátelské utkání s vojenskou XI. Hradčany u Mimoně a vysoko vyhrálo 9:2. V říjnu si vyzkoušelo hru pod umělým osvětlením v Jílovém a utkání skončilo 3:3. Na podzim přišel z Varnsdorfu stoper Vlasta Gabriel, z České Lípy obránce Jaroslav Zahrádka, Kamenický Šenov uvolnil Františka Burdu a z Horní Police přišel Jaroslav Votava, jehož otec hrával za Českou Lípu. Nejlepšími hráči za rok 1977 byli vyhodnoceni Kohoutek – Jirka Ducháček – Bořil a Opava.

B-mužstvo se v letním turnaji S. Kadaně ve Velkém Grunově utkalo s dvěma dalšími soupeři: Velký Grunov porazilo 3 :2 a Mimoň 5 : 2. Za nepřítomného brankáře Dubského nastoupil 48 letý Arnošt Lossl, bývalý brankář Áčka a dokázal, že stále ještě chytat nezapomněl. V mistrovských zápasech prohrálo Bečko pouze v 6. kole s pozdějším vítězem Rumburkem 0:2. Byla to jediná porážka doma v podzimní části. V osmém kole porazilo Cvikov A brankou Kubáta. Na tohoto soupeře, který byl v té době v čele I.B třídy, dokázalo v poslední době vždy zahrát. Porazilo ho nejen na podzim, ale k i na jaře 3:1 a v předcházejícím ročníku opět doma 1 : 0. Z kolektivu se vrátil po jarním kole Standa Polák do Skalice a Mazák do Kamenického Šenova, ale z vojny se vrátil Oliverius s Vobeckým a Zajptem. kteří mužstvo výrazně posílili. Nejlepší hráči roku 1977: Jiří Šrůta – Zdeněk Krámský – Ruda Reichelt.
Dorost přes značné omlazení vybojoval v I.A třídě pěkné páté místo když doma ztratil pouze jeden bod. Ale v zahajovacím utkání prohrál v Doksech 1:5, kde překvapivě v minulém ročníku vyhrál 5:0. Lépe dopadl ve druhém kole, když doma porazil Štětí 6 : 2 brankami Mertina 3, Mikoláše, Beneše a L. Hlouška, který opět jako již v minulém ročníku podával ve středové řadě výborný výkon.
V Severočeském poháru vyhrál v listopadu ve Velkém Grunově 3 : 0, ale další utkání doma s Vagónkou Česká Lípa stejným poměrem prohrál. Co do vyhodnocení nejlepších hráčů za rok 1977 dopadli nejlépe V. Mikoláš (rovněž nejlepší střelec), Beneš a Hegr.
Starší žáci, kteří se vrátili zpět do Krajského přeboru, obsadili čtvrté místo. V prvním utkání nového ročníku vyhráli ve Šluknově 6 : 1 třemi brankami střelecky disponovaného Romana Funkeho, který se stal daleko nejlepším střelcem družstva v mistrovských utkáních s 33 góly, další dvě branky dal Jandač, jedna byla vlastní. Prohra s Varnsdorfem 1 : 2 na domácí půdě byla první po 18 měsících, nepříjemný byl debakl v listopadu v České Lípě 0:7. Nejlepší výkonnost v tomto roce prokázali Král – Funke – Libor Zajpt.
B-žáci, kteří postoupili z Okresní soutěže do Okresního přeboru, se. po podzimní části umístili jako osmí.
C-žáci obsadili v minulém soutěžním období v Okresním přeboru mladších žáků skupina A první místo. Stejně tak si vedli i na podzim. Dosáhli stejných 25 bodů jako druhý Kamenický Šenov, ale měli lepší brankový poměr. Se značným odstupem zůstali na třetím a čtvrtém místě Vagónka Česká Lípa a Bukovany. Ovšem tato dvě družstva nesehrála všechna utkání, která byla přesunuta na jaro 1978.

V tomto roce dokočili hráči A a B-mužstva discipliny odznaku zdatnosti. Nejlépe si vedl Jarda Kohoutek, který jako jediný splnil limit k získání stříbrného odznaku, ostatní získali odznak bronzový. Na zlatý nedosáhl nikdo.
V průběhu funkcionářského období zanechal činnosti Václav Pára, tajemník MěNV. Kooptováni byli Slavomír Dufek /vedoucí dorostu/, František Svoboda /matrikář/, Josef Majer a Petr Schowald, který zajišťoval tisk Zpravodaje, vydávaného při každém mistrovském utkání A-mužstva. Diváci v něm byli informováni o historii fotbalového oddílu.

V současnosti vydávaný Zpravodaj přináší zprávy o činnosti fotbalového klubu. Výstavba spodního hřiště nebyla stále ještě dokončena, přestože členové výboru a hráči všech kategorií odpracovali 1.255 brigádnických hodin, nepočítaje v to další nemalý počet hodin, odpracovaný dalšími členy oddílu a příznivci kopané, takže hrací plocha, tolik potřebná k další činnosti, nebyla ještě provozu schopná.

Ovšem horko těžko se zachránilo a obsadilo 11.místo. Vítězem se stala Česká Lípa s náskokem 6 bodů před Kadaní. Bor prohrál v 16.kole s tehdy ještě vedoucí Kadaní vysoko 5:0 a nevyvedlo se ani utkání v Lounech v 21.kole, kde prohrál 6 : 2. V Českém poháru byl vyřazen v l. kole v Hrádku n. N. 0 : 1. V Memoriálu Karla Tamchyny v České Lípě stačilo jediné vítězství při účasti šesti mužstev jen na předposlední místo. Vstup do jarního kola se nepovedl, o čemž svědčí po střelecké nemohoucnosti tři porážky za sebou hned v úvodu jarního kola. Po skončení mistrovské soutěže odešel Olda Ducháček do Sloupu a řada hráčů skončila z různých příčin /např. zdravotní důvody, vojenská služba/. Jako posily přišly na jaře Milan Gašo z Varnsdorfu, odkud se vrátil i Aleš Zborovský a Jaroslav Kropáček z České Lípy. V předposledním kole nastupovala Česká Lípa proti Boru již jako jistý postupující do divize a ujala se vedení brankou Juřiny. Velký den měl brankář Jiří Vinduška, nad jehož riskantními zákroky zůstával rozum stát. Druhou branku vsítil v 78. minutě Vávra. V 85.minutě Opava překonal domácího brankáře Jandače, ale vyrovnat se Boru již přes veškeré úsilí nepodařilo. Protože však všichni tři další ohrožení sestupem rovněž prohráli, bylo jasná, že si Bor i pro příští období ale účast v Krajském přeboru udrží. Před posledním kolem stanul v čele tabulky střelců Ladislav Kurucz z České Lípy, následovali další Českolipáci Juřina a Ing. Hendrych. Kohoutek se propracoval na šesté místo. Senzační výsledek se zrodil na hřišti posledního Žatce, který měl ještě šanci odvrátit v případě vítězství sestup. Porazil druhou Kadaň 5 : 3 po prohraném poločase 3:1. Ale ani tato výhra k záchraně nestačila. Na den 5. června si Nový Bor pozval k přátelskému utkání druholigový Děčín, se kterým prohrál po dobrém výkonu těsně 2 : 1.

B-mužstvo /trenér Eda Ziml, asistent Arnošt Lossl/ bylo po podzimu 1976 předposlední, avšak doma ani jednou neprohrálo a dvanáctá příčka znamenala záchranu v I.A třídě. Dokázalo remizovat s vítězem skupiny Tatranem Jablonné na jeho hřišti a doma porazit dalšího kandidáta na postup Jiskru Mimoň. Na jaře na turnaji Lokomotivy česká Lípa obsadilo čtvrté místo.

Dorost /trenér Ing. Mareček, vedoucí Slavomír Dufek/ se zúčastnil zimního turnaje dospělých ve Skalici. I když všechna tři utkání prohrály, byl turnaj dobrou prověrkou před nastávajícím jarním kolem.
Po podzimu 1976 měl šanci zaútočit z třetího místa na postup do Krajského přeboru. V 16.kole padlo v Benešově n. Pl. 11 branek. Domácí prohráli doma s Novým Borem 6:5 a ten tak vyrovnal bodový rozdíl Nového Města, obě družstva měla po 24 bodech. Pak porazil Liberec C 3 : 0, ale rozčarování se dostavilo v následujícím kole, když prohrál v Železném Brodě 1:2, který byl na desátém místě tabulky. Prohru lze přičíst nezodpovědnému jednání tří hráčů, kteří se nedostavili k odjezdu a družstvo nastupovalo jen s deseti hráči. Konečným místem byla nakonec pátá příčka. Vedení dorostu doplnilo kádr družstva pro nastávající sezonu přeřazením sedmi hráčů ze žactva a dalších sedm tvořili učňové a studenti ze sklářské průmyslovky.

V dorosteneckém Memoriálu A. Ruckla a L. Jeriče skončil ze šesti družstev až předposlední.

Starší žáci /trenér Jan Král, vedoucí Jaroslav Havlas/ si udrželi v Okresním přeboru s poměrem branek 109 : 19 druhé místo s právem účasti zúčastnit se kvalifikace o postup, protože vítěz Vagónka Česká Lípa B o tuto možnost přišla vzhledem k tomu, že její A-družstvo již v Krajském přeboru hrálo.Borští žáci porazili Jablonné 19 : 0, Cvikov 10 : 0, Provodín a Lokomotivu Česká Lípa shodně 8:0. Výhra nad ví-tězem Roudnického okresu Poďlusky 1:0a remíza s ČSAD Louny 2 : 2 stačila k tomu, aby se po roční přestávce opět vrátili do Krajského přeboru. Dne 9.května se zúčastnili silně obsazeného turnaje v Bakově, kde dokázali remizovat s Bohemians a Mladou Boleslavi a jen o branku prohráli s Mnichovým Hradištěm a Šluknovem. V dalším turnaji v Doksech prohráli až ve finále s Vagónkou Česká Lípa 0 : 1.

B-žáci /trenér Antonín Davídek, bez vedoucího/ vyhráli na jaře skupil Au A, skládající se ze 6 družstev a postoupili do Okresního přeboru. C-žáci /trenér Alfons „Ali“ Máčej/ se s dalšími třemi soupeři sjížděli na hřiště jednoho ze soupeřů a tam se utkávali každý s každým 2×20 mi¬nut. Dne 24.července se utkali žáci Nového Boru s vítězem druhé skupi¬ny Lokomotivou Česká Lípa s výsledky 2 : 2 a 1 : 2 a Lokomotiva se tak stala přeborníkem okresu Česká Lípa v kategorii mladších žáků.

Dosavadní triumvirát Zd. Kunst /vedoucí/, Borský /trenér/ Běloch /asistent/ avizovali již začátkem jara, že u A-mužstva končí bez ohledu na konečné umístění a tak vedení oddílu muselo sehnat náhradu. Podařilo se mu získat bývalého vynikajícího stopera České Lípy Ludvíka Hodonského, trenéra II. třídy s bohatými hráčskými a trenérskými zkušenostmi. Funkci vedoucího převzal František Suchánek, zvaný „Kačáni“. Nikoliv podle čsl. reprezentanta, ale podle způsobu chůze. Trenér Hodonský to z počátku neměl lehké. Bez stopera Libora Kroutila, Kadaněho a Z. Kunsta převzal mužstvo 14 dní před zahájením soutěže a s hráčským materiálem se vlastně začal seznamovat až v průběhu mistrovských utkání. Přibyli mu pouze dva odchovanci Jirka Novotný a Ondra Krok. Přesto skončilo mužstvo po podzimu sedmé, když od třetího místa ho dělil jen horší brankový poměr a jako jediné dokázalo porazit podzimního vítěze Slovan Kadaň 2 : 0 brankami Kroka a Kohoutka. Podzim začal utkáním v Doksech /vyhráli domácí 0:2 – bývalý účastník divize/ a v předzápase pod vedením nového trenéra ing. Karla Marečka rozdrtil dorost domácí družstvo 5 : 0 ! Střelecky se prosadil autor čtyř branek Sklenář, pátou připojil Šperlík. Na den 7. října bylo pozváno Áčko dražebním soupeřem z NDR Aufbau Riesa k slavnostnímu otevření nového stadiónu. Bor vyhrál 2 : 0 brankami Jirky Ducháčka a Kohoutka. V odvetě v srpnu nám Němci oplatili porážku v poměru 3 : 2. V posledním mistrovském utkání 7.listopadu hostil Bor Vagónku Česká Lípa. Po 25 letech /!/ opět o body. Tisícovka diváků viděla v síti domácích nejprve míč z kopačky ing. Hendrycha, v 77.minutě Olda Ducháček hlavou vyrovnal. V tehdejší sestavě České Lípy nastoupili někteří hráči, kteří později přestoupili do Nového Boru: Jiří Hromádka, Ladislav Kurucz, Jiří Štěpánek a náš odchovanec Jaroslav Kropáček /po předcházejícím působení v Rumburku a Varnsdorfu/. Po podzimní části obsadila Česká Lípa druhé místo. Několik dní nato nás zastihla smutná zpráva: ve věku 57 let zemřel náš bývalý pravý záložník z doby po druhé světové válce Karel Hyka, který se po přestěhování do České Lípy rovněž uplatnil v mužstvu Vagónky. Nejlepšími hráči roku 1976 byli vyhodnoceni: Bořil – Kohoutek a Valdman.
B-mužstvu se na podzim nedařilo: Dvě vítězství a pět remíz stačilo
jen na druhou příčku od konce a tak měl trenér Ziml s vedoucím Vladimírem Šimůnkem plno starostí, jak odvrátit hrozící sestup z I.B třídy. Po odchodu několika hráčů byl nejcitelněji postižen post brankáře, když Honza Doucha ohlásil přestup do Sloupu. Všech 26 mistrovských utkání v roce 1976 sehrál Ruda Reichelt. Nepatřil už mezi nejmladší, ale určitě byl jedním z nejsvědomitějších. Na druhém ročníku Memoriálu J. Lisého ve Sloupu v srpnu prohrálo Béčko ve finále se Svorem 1 : 2. V hodnocení za rok 1976 nejlépe dopadli Ruda Reichelt – Karel Holčák a Harry Rudolf.
U dorostu začal před podzimním kolem pracovat po odstoupivším trenérovi Jiřím Kortusovi ing. Karel Mareček a výsledkem bylo třetí místo v I.A třídě s odstupem dvou bodů za vedoucím Tanvaldem. Porazil jak vedoucí Tanvald, tak druhé Nové Město n. Metují shodně 2 : 1.
Starší žáci po sestupu z Krajského přeboru skončili na podzim v Okresním přeboru dva body za Českou Lípou. Střelecky si velmi dobře vedl Roman Funke.
Dne 9. října měl Nový Bor zastoupení v meziokresním utkání s Jabloncem a Libercem. Z našich žáků startovali Evžen Hrubý, Zbyšek Kazan, Libor Zajpt a Jan Král. Nejlepší žáci v tomto roce: Horák – Beneš, Kůrek. Dobře si vedli mladší žáci. Byli druzí za Pryskem. Svou soutěž vyhráli elévové.
Výbor se zabýval nedostatkem hracích ploch. Zavážení starého hřiště sutí a škvárou šlo pomalým tempem. Na přetřes přišla i úvaha o potřebě vytvořit B-dorost.

Avšak studená sprcha přišla hned v následujícím kole doma – Bor prohrál s Ruprechticemi 0:4! Mužem číslo jedna na hřišti byl exligový stoper Myslivec (dřívější ligový fotbalista Liberce a Teplic), který dokázal bezzubost našich útočných akcí hladce likvidovat. V 21. kole se hrálo v N. Boru tzv. „utkání století“ Nový Bor – Chrastava /tehdy na druhém místě 3 body zpět/, které mělo dát odpověď na otázku, zda si domácí upevní postavení a udělají tak rozhodný krok k celkovému vítězství v I.A třídě. Před 600 diváky, mezi nimi byla i početná výprava chrastavských fanoušků, padlo rozhodnutí ve druhé půli. Nejprve nádherná Valdmanova hlavička zajistila ve 47. minutě po přímém kopu, zahraném Kadaněm, vedení. V 52. minutě přímého kopu rozehrál Kadaně po nacvičeném signálu míč Oldovi Ducháčkovi a ten zvýšil na 2:0, Ale hned v dalším kole nás porazila o záchranu bojující Lokomotiva Česká Lípa 3:2. Se ztrátou pouhých dvou bodů se za námi vynořily Hejnice. V předposledním kole chtěl Nový Bor korunovat celoroční úsilí vítězstvím, protože hostil doma poslední sestupující Rumburk. Ale vynikající výkon hostujícího brankáře, který vyrazil Kadaněmu i penaltu, nám radost pokazil a utkání skončilo 0 : 0. Přesto však byl Nový Bor prakticky již vítězem I. A třídy, protože měl před posledním kolem skóre 54 : 14, druhé Hejnice 40: 16 a jejich event. postup patřil už jen do oblasti teorie. Zápas začal sympatickým gestem hostů, kteří našim hráčům blahopřáli k postupu a kapitánu Bořilovi předali kytici s vlaječkou. Domácí hrozně moc chtěli zakončit putování I.A třídou vítězstvím, úvod byl slibný. Již ve 2. minutě dal Kadaně vedoucí gól. Avšak obávaný kanonýr Pomeisl vsítil dvě branky a po přestávce jsme ještě obdrželi třetí. Hosté byli lepší a vyhráli po zásluze. Celkový úspěch Nového Boru nesnížila ani skutečnost, že o našem postupu rozhodl jen lepší brankový poměr. V jistém směru nám hodně pomohla i Lokomotiva Česká Lípa, která porazila naše dva největší rivaly, Chrastavu 1:0 a potom i Hejnice 2 : 0. „Postup-do Krajského přeboru byl bezesporu velkým úspěchem, o který se zasloužili brankáři Kratěk, Loukota, Vinduška, obránci Bořil, Z. Melichar, Kroutil, Zd. Kunst, Jiří Kunst a Šturma, středoví hráči Jiří Ducháček, Zbraněk, Kadaně, Zd. Procházka a Standa Polák, koncoví hráči Valdman, Kohoutek, Olda Ducháček a Kubeš. Do postupu v soutěžním ročníku zasáhli ještě Opava, Oliverius, Jankovič, Balík a Holčák. O přestávce posledního utkání s Hejnicemi byli odměněni věcnými dary za dlouholetou úspěšnou reprezentaci Slávek Moudrý, Robert Seidl, Standa Stodola a František Rodr a za dlouholetou obětavou práci ve výboru oddílu kopané sekretář Jan Hrbek a František Petr. Odměny převzali z rukou Františka Zbraňka, ředitele OSP, který se jako první předseda dočkal postupu do Krajského přeboru. Podařilo se tak splnit jeden z hlavních cílů A-mužstva. Další cíl byl splněn v Českém poháru, kde si Bor stanovil postup mezi poslední čtyři mužstva v okrese. Dne 25. srpna a 8. září bylo sehráno okresní dvoukolové finále. Doma porazil Lokomotivu Česká lípa 2:1, ale v odvetě prohrál 3 : 1. Splněním odznaku zdatnosti dosáhl hráčský kolektiv ještě třetího cíle.
B-mužstvo v zimním turnaji Lokomotivy Česká Lípa, kde startovalo místo našeho Áčka, skončilo sice druhé, ale dobré výkony nedokázalo opakovat i v I.B třídě. Od 16.kola na jaře 1976 ani jednou nevyhrálo, pouze třikrát remizovalo a jen se štěstím odvrátilo sestup. S předposledním třináctým místem se určitě nepočítalo.

Dorost měl v přípravě na jaro 1976 zahrnut zimní turnaj Vagónky České Lípa. Soupeři SU Teplice, Chemička ifstí a Vagónka byly však nad jeho síly a tak ze šesti zápasů uhrál jediný bod s vysoce pasivním poměrem branek 3 : 27. Po skončení soutěžního období se ale v I.A třídě umístil na pěkném čtvrtém místě. Hráčský kádr však opustilo po skončení doros¬teneckého věku osm hráčů ! V červnu v osmém ročníku dorosteneckého tur¬naje Memoriálu A.Ríickla a L.Jaříce obsadil druhé místo za Vagónkou Česká Lípa, které porazila ve finále domácí družÉtvo 2:0. V Krajském přeboru starších žáků, který se hrál v 5 skupinách po pěti účastní cích, neměl Nový Bor po podzimu 1975 šanci na záchranu a sestoupil
V červnu na turnaji v Doksech o „Pohár Máchova jezera“ ale vyhrál ve finále nad domácím družstvem po remíze 0 ? 0 na pokutové kopy. Dobře si vedli v Okresním přeboru mladší žáci. Z druhého místa poskočili na první místo a bezpečně zvítězili. Rovněž elévové získali v Krajském přeboru první místo. Tím skončilo jarní období 1976, na jehož konci byl největším úspěchem postup A-mužstva do Krajského přeboru *