Kooptování byli Rudolf Jany a Ing. Karel Mareček, který převzal funkci trenéra dorostu. Za poslance MěNV byli navrženi pro komisi tělovýchovy a sportu Jaroslav Havlas, Fr.Holeček, Václav Baloun a Jar. Kratěk.
V květnu byl místopředseda oddílu kopané Václav Novák zvolen do funkce tajemníka Severočeského krajského výboru ČSTV. V orgánech OV ČSTV pracovali Fr. Zbraněk, M. Borský, T. Ziml a Slavomír Ondruška byl činný v Krajské komisi mládeže.
Byla navázána spolupráce s vedoucími funkcionáři Dukly Litoměřice při zařazování branců do vojenské prezenční služby. Nespokojenost byla vyslovena s úpravou hrací plochy spodního hřiště, odvislé od navážení sutě a škváry.
Největším úspěchem na sportovním úseku bylo postup A-mužstva do Krajského přeboru. Ve dnech 23.až 28. ledna bylo mužstvu umožněno zimní soustředění v Krušných horách v rámci přípravy na jarní mistrovskou soutěž, na jejímž konci bylo splnění cíle: postup do Krajského přeboru. Výpravu tvořili trenér, dva asistenti, masér a 15 hráčů. Z kádru A-mužstva chyběli z rodinných důvodů Libor Kroutil a Ivan Kadaně. Tak, jak tomu bylo v roce předcházejícím, museli hráči věnovat několik dnů z dovolené, v tomto případě se jednalo o tři dny. Vyhlédnutý objekt – chata Donris na Teplicku splňoval naše představy: dobré ubytovaní, vydatné stravovaní a okolí, které bylo plně využito k plánovanému programu. V rámci přípravy byla uskutečněna mezi hráči dvě utkání přívrženců Sparty a Slavie. V prvním zvítězili Sparťané 5 : 4, ve druhém pro změnu Slavisté 5 : 3. Ale je třeba si ještě připomenout, co předcházelo, než jsme se dostali na místo určení: Cestou nás k večeru zastihla silná vichřice, která znemožnila autobusu, řízeném Pepíkem Benešem, dojet až k osamělé chatě. Cesta byla naprosto nesjízdná, úplně zavátá. A tak nezbylo nic jiného, než se v této hrozné fujavici vydat na tříkilometrovou pouť pešky. Šest osob zůstalo v chatě v Novém Městě, kam se složily všechny brašny, kufry, lyže a ostatní zavazadla a „třináct statečných“ se pustilo do boje s počasím. Došli do cíle za nepředstavitelně těžkých podmínek. Ve stále silnější vánici a mrazivého větru se prodírali hustými závějemi, sahající někdy až po pás a nebýt stromů podél cesty, které byly jediným vodítkem, že jdou správným směrem, kdo ví, jak by vše bylo dopadlo. Jeden musel hlídat druhého, aby se mu v té příšerné fujavici neztratil. Ale nakonec po více než hodinové chůzi
přece jen dorazili na místo. Všichni shodně tvrdli, že na tento pochod nikdy nezapomenou.
Jejich jména: Oba Kunstové, Šturma, Havlas,Ducháček, Zbraněk, Polák, Valdman, Kohoutek, Vinduška, Bořil, Kubeš a Zajačík (nový hráč ze SU Nové Sedlo). Zbývajících šest: Kratěk, Procházka trenér Borský (zároveň ve funkci vedoucího), asistenti Běloch, Lossl a masér Standa „Filip“ Zavadil, kteří zůstali u zavazadel. Také oni si zažili své, i když v menší míře. Na otevřeném vozidle, namačkáni mezi zavazadly, viděli kolem sebe jen bílou tmu. Vichřice je provázela celou dobu přes pláně, kudy si vozidlo razilo cestu a také zde bylo třeba sledovat jeden druhého, aby nevypadl při terénní jízdně přes nízké postranice do stále přibývajícího sněhu.

Pracovníci Horské služby naměřili 115 cm. Nepřízeň počasí nás provázela ještě v sobotu '“.ledna, dle přesto se trénovalo podle plánu. Postupně se vše zlepšovalo a od pondělí příroda/vše vynahradila: bílá nádhera, všude, kam jsme se podívali, spousty sněhu, sluníčko, teplota stále kolem mínus 9 až mínus 14 stupňů. Všichni poctivě „makali“ celých pět dnů. Na toto ény soustředění si jistě každý z účastníků rád vzpomene při pohledu na fotografie, které byly při této akci pořízeny. Předposlední den se Jirka Ducháček se Standou Polákem pustili na t,zv.sjezdovce nedaleko místa našeho ubytování dolů a zatímco Ducháček po několi¬ka kotrmelcích skončil těsně před cílem, letěl Polák deset metrů vzduchem a zarazil se až v potoce se zlomenou lyží. A aby byla smůla dovršena, lyže si půjčil od Jirky Bořila ! Dobyt v místě „odříznutám“od světa a náročný program zpestřila na závěr v pondělí večer tří¬hodinová beseda, původně plánovaná na jednu hodinu, s trenérem Rýgrem, Jirkou Sedláčkem, Tbo¬rovským a Vejvodou ze SU Teplice. Trenér Rygr nám pak závěrem naoídl sehrání přípravného utká¬ní s jejich A-mužstven v Teplicích:v poslední den soustředění ve středu 28.ledna dopoledne, což bylo pochopitelně hráči uvítáno a zapadlo i do rámce přípravy. Tepličtí, jimž chyběl pou¬ze Bičovský, který byl na soustředění s národním mužstvem, vyhráli 8 : 0, Náročný program. soustředění a kvalita soupeře se pochopitelně projevila. Nedokázali jsme proměnit i několik slibných akcí a Valdman nebyl úspěšný ani při provádění pokutového kopu za sražení Kohoutka, ihned pc návratu ze zimního soustředění se A-mužstvo zapojilo 31.ledna do zimního turnaje, ooradanehc Vagónkou Česka Lípa. Turnaj byl sline obeslán, mimo domácích zce hráli vojáci z Litoměřic, TJ Jičín, Slavoj Litoměřice a Slavoj Terezín. Nový Bor hledal nejvhodnější sestavu pro mistrovskou soutěž, &eé měla přinést tolik očekávaný postup dc Krajského přeboru. Nešlo tudíž ani tak o výsledky a proto se z umístění (poslední pňcka) nedělala žádná tragedie.

Připomeňme si, že první dva roky „tří letky“ vyšly tak, jak byly naplánované: v ročníku 1973-74 umístění do devátého místa, v ročníku 1974-75 do pátého místa a konečný úspěch měl být v soutěžním ročníku 1975-76 korunován postupem do Krajského přeboru. Hráči šli tudíž do podzimního kola s jasným úmyslem vytvořit si pro jarní část v roce 1976 předpoklady pro takové umístění, které by znamenalo kýžený postup. Nehledaly se žádné posily. Mužstvo bylo doplněno obráncem Zdeňkem Kunstem, který se vrátil z vojny stabilně zakotvil dorostenec Honza Šturma, uzdravil se stoper Libor Kroutil a z Béčka byl povolán brankář Kratěk a Zdeněk Procházka. Výsledkem snahy celého kolektivu bylo podzimní prvenství s 20 body, i když jen bod před Chrastavou. Jak dopadli souboj Chrastavy s Borem ? Bor měl před osmým kolem dne 4. října 12 bodů, Chrastava 11 bodů. Poslední výsledky (Loko Česká Lípa 5 : 1, Doubí 4 : 0, Autobrzdy Jablonec 6 : 1) dávaly tušit, že narazíme na soupeře, který je ve vynikající formě. Mužstvo tvořili až na dvě výjimky bývalí hráči Rapidu Liberec s ex-ligovými fotbalisty stoperem Paseckým, střelcem Ženíškem a Vackem. Utkání se hrálo před přeplněnými ochozy v bouřlivém prostředí a domácí příznivci se netajili úmyslem postoupit do vyšší soutěže. Chrastavá se ujala vedení v 26.minutě. Ve 39.minutě na upozornění pomezního rozhodčího vyloučil hlavní rozhodčí Zdeněk Thur Vacka za napadení Kubeše bez míče, ale toto oslabení nedokázal Bor využít. Naopak v 58.minutě Ženíšek dokonale zamotal hlavu našim obráncům a zvýšil na 2 : 0. V 66. minutě obránce Zdeněk Kunst pohotovou střelou snížil na 2 : 1 a v 75.minutě se naskytla jedinečná možnost vyrovnat z pokutového Kopu. V tomto okamžiku vyhrál soupeř souboj nervů: Střídal brankáře a trvalo dosti dlouho, než se náhradník postavil do branky. V předcházejících případech prováděl pokutové kopy úspěšně vždy Kadaně nebo Jirka Ducháček. Jenže Kadaně byl v trestu a Ducháček byl o přestávce střídán pro zranění a tak byl exekutorem určen brankář Kratěk, který při trénincích nácvik desítek téměř stoprocentně proměňoval. Ale několikaminutová pauza a nervózní prostředí bylo příčinou, že poslal míč vedle branky do autu! Úporná snaha vyrovnat vyzněla už naprázdno. Také předposlední kolo Rumburk – Nový bor dne 2. listopadu nemělo klidný průběh. V 10.minutě neproměnili domácí pokutový kop, přesto však v 53.minutě vedli 2 : 0, Bor vyvinul za tohoto nepříznivého stavu obrovský tlak na branku soupeře. V 78.minutě snížil Zdeněk Kunst na 2:1 a v 83.minutě Olda Ducháček vyrovnal. Domácím selhávaly nervy a v 85.minutě jim rozhodčí, vyloučil za kritiku dva hráče. V 87.minutě hráč domácích, napomínaný již předtím žlutou kartou zakopl úmyslně míč, za což dostal červenou kartu. Rozběhl se k sudímu, vší silou do něj vrazil, ten padl na zem a tři minuty před koncem pro inzultaci zápas předčasně ukončil. Disciplinární komise pak nemohla vynést jiný rozsudek než přiznat dva body a 3 : 0 ve prospěch Nového Boru a Rumburku odečetla dva body. Rozhodnutí o vítězi I. A třídy mělo tedy padnout až na jaře 1976. Rozdíl mezi čtyřmi uchazeči byl minimální: Nový Bor 20, Chrastavá 19, Doubí 18 a Hejnice 17. (Konečné pořadí po skončení ročníku 1975-76 bylo následující: Nový bor 36 (55 : 17), Hejnice 38 (43 : 17), Chrastava 34, Doubí 26).

Z přátelských utkání potěšil velmi čestný výsledek s kompletním prvoligovým SU Teplice dne 5.července. Bor prohrál nakonec 4:0, ale plných 60 minut udržel bezbrankový poměr. Hosté nastoupili v rámci sportovního odpoledne při závoděe* Bohemia v Novém Boru vůbec poprvé před 700 diváky v sestavě (to byd tenkrát „mančaft !): Sedláček (Petráček) – Mixa, Čermák, Franke, Koubek – Jirousek, Bičovský, Melichar – Buriánek, Ženíšek, Vejvoda. Střídali Senický, Macháček, Thorovský, ^iegend a Pichner. Chyběl pouze reprezentant Pavel Stratil, Soupeř nám nic nedaroval, protože byl v plné přípravě před zájezdem do Teheránu. Branky dali Thowvský, druhou nevídanou bombou pod břevno přidal Melichar, další dvě zaznamenal Pichner. Domácí měli toto mužstvo: Kratěk (Vosláček) – Z.Kunst, Bořil, Kroutil, Jankovič – Jiří Ducháček, Zbraněk, Standa*Polák -Valdman, Kohoutek, Kubeš. Střídali Rudolf, Šturma, Kaaaně, Procházak, Olda Ducháček a Jirka No¬votný. Trenér Antonín Rýgr, jehož zaujaly zejména uniky Jirky Valdmana po křídle uznale přiznal: „Máte výDor.né mužstvo a kdyby s takovým zaujetím dokázalo hrát i v mistrovských utkáních, pak by mu postup do vyšší soutěže nemohl uniknout“. Utkaní ridil josef Cihak z Ceske Lípy s pomez¬ními Bitaiou a Šindelářem.
Dne 7.října si Áčko zajelo do Riesy v NOR se 7 hráči A-mužstva a 7 hráči 8-mužstva. Zápas vy¬hráli domácí 4:2.
3-mužstvo po postupu do 1.8 třídy si dalo skromný cíl – umístit se mezi osmým až desátým místem. Pátá příčka po podzimní části byla proto víc, než se čekalo. Úspěšným střelcem Béčka byl Standa Balík s 22 brankami.
Dorost převzal v srpnu po Vlastimilu Martínkovi Jiří Kortus s vedoucím Jaroslavem Zelinkou* a v I.A třídě i lapal?Velkému Šcnovu na paty s odsunem dvou bodůu. Dne 27.srpna hostili doros¬tenci starší žáky Sparty Praha s výsledkem 2 : 1. V t ,A třídě obsadili osmé místo. Z žákovských družstev se na podzim nedařilo straším žákům v Krajském přeboru. Získali jediný bod, což znamenalo poslední šesté místo. Zato vedoucí Varnsdorf měl z 10 utkánxplný bodový zisk a skóre 53 : D !
Elévové, kteří hráli přeczápasy starším žákům, obsadili druhé místo. Trénoval je Jan Král s ve¬doucím Jaroslavem Havlasem.
Nejlepšími hráči roku 1975 byli vyhodnoceni u A-mužstva: Jiří Bořil – Jiří Ducháček – Jiří Kunst a Stanislav Polák – u B~mužstva: Ruda Reichelt – Balík – Havlas, u dorostu: Miroslav Veselý -Abel – Šperlí*.
A tím bylo uzavřeno prvních 30 let činnosti occíiu Kopané, jehož založení se datuje od července 1945.
Miroslav Borský _ FC Jiskra

Oddíl se aktivně zapojil při organizování průjezdu závodu Míru, závodu Bohemia a při Velké ceně hodu diskem při sportovním odpoledni. Ve druhém pololetí byla zahájena brigádnická činnost při odvodňovacích pracích na spodním hřišti.
Díky pochopení Hlavního výboru Jiskry bylo možné uskutečnit první řádné zimní soustředění v Desné ve dnech 26. 1. až 1. 2. tedy po devatenácti letech, kdy hráči A-mužstva absolvovali tzv. soustředění před utkáním se Cvikovém ve Světlé p. Luží ve dnech 26. 5. až 27. 5. 56 (bližší podrobnosti jsou uvedeny v 6.pokračování). Všichni zúčastnění si museli vedle týdenní dovolené zaplatit ještě i část úhrad. Toto náročné soustředění se konalo ve výborných podmínkách, ať už šlo o tréninkové možnosti, ubytování či stravování. K dobré pohodě přispíval i bezvadný obsluhující personál: vedoucí p. Karjagan, číšník, kuchař a jeho pomocnice. Po splnění plánovaného programu odjelo mužstvo přímo do České Lípy na zimní turnaj Lokomotivy a hned v úvodním utkání porazilo favorizovaný celek SZ Česká Lípa 3 : 1. Turnaj nakonec vyhrálo a obhájilo tak předcházející prvenství. O vítězi rozhodla při stejném počtu bodů jediná branka. Nový Bor měl skóre 10 : 2, SZ Česká Lípa A 10 : 3. Před zahájením jarního kola si Bor zajel do Doks proti diviznímu soupeři a prohrál 4 : 2. Méně se mužstvu dařilo v mistrovské soutěži, ale přesto skončilo v ročníku 1974-75 páté, tedy podle plánu. Rozhodlo poslední utkání v Železném Brodě. V 65. minutě nastoupil na pravém křídle druhý brankář Vosláček, v 71. minutě přehodil brankáře domácích a Bor přece jen vyhrál 3 : 2. Vítěz I.A třídy Liberec B zvítězil naprosto suverénně, druhému Benešovu n. Pl. „utekl“ o 9 bodů, prohrál na jaře jediné utkání s námi a ke všemu ještě na jeho hřišti 1 : 0. Pokutový kop za sražení Kubeše proměnil Ivan Kadaně. Nedařilo se v Českém poháru, vyřadil nás Prysk 1 : 3. Mužstvo posílil Oldřich Ducháček ze SZ Česká Lípa, brankář Vinduška z Lokomotivy Česká Lípa a Jiří Novotný z Blíževedel. Do Varnsdorfu byl uvolněn Aleš Zborovský a do Sosnové František Rodr.
Béčko se na jarní kolo připravovalo opět na zimním turnaji ve Velkém Grunově a netajilo se úmyslem zaútočit z druhého místa na vedoucí Dubici. Tříleté úsilí o postup do I.B třídy bylo nakonec pod trenérem Edvardem Zimlem a vedoucím mužstva Vladimírem Šimůnkem korunováno významným úspěchem: vedle A-mužstva a dorostu, kteří již byli účastníky krajských soutěží, k nim přibylo i B-mužstvo!

Když bylo jasné, že A-mužstvo do bojů o postup o postup do Krajského přeboru v ročníku 1974-75
f Procházku
již nezasáhne, podřídil výbor vše ke splnění tohoto cíle \ uvolnil z Ačka Procoaku s Moudrým a Béčko vyhrálo Okresní přebor se čtyřbodovým náskokem. Trenéru Zimlovi se tak splnil jeho velký sen. Trénoval dorost od roku 1964 a Béčko převzal v roce 1971, kdy startovalo ve lil.třídě. Mezi¬tím působil na jaře 19&9 u A-mužstva a postoupil s ním do I.A třídy. Setrval u něj ještě na pod¬zim téhož roku, avšak po zklamání z devátého místa se funkce vzdal a věnoval se opět Béčku.
O tento velmi cenný úspěch B-mužstva se zasloužili brankáři Kratěk, Kamil Gregor a Ooucha, dále Holčák, Rudolf a Jan Reicheltovi, Stodola, Šrůta, „Akim“ Eisner, Bořil, Navlas, Krámsky, Milan Lehký, Walter Werner, Borek Zavadil, Zbraněk, Balík, Procházka, Holeček, Moudrý, Arnošt Kubát, Baloun a Štryneko
Dorost měl z podzimu 1974 tříbodovou ztrátu na vedoucí Velký Šenov. Přetože pouze dvakrát pro¬hrál a na'jaře dosáhl úctyhodného skóre 41 : 8, zůstal nakonec o dva body zpět. V přípravném zápase rozdrtil Bukovany na jejich hřišti 10 : 1. Střelecky se blýskl Pavel Oliverius, který dal pět branek a obdobně zazářil v mistrovském utkání s Rapidem Liberec (10 : 1), kdy dosáhl čtyř gólů. V květnu na VI.ročníku dorosteneckého turnaje – Memoriálu A.Ruckla a L.Jeřice skon¬čil třetí. Zvítězil Šluknov,, Prvenství z minulého ročníku v Lindavě na turnaji dospělých sice neobhájil, obsadil poslední čtvrté místo, ale v jarní části podával výborný výkon a řada doros¬tenců, např. Čech, Hájek, M.Zajpt, Vobecký,01iverius a Šturma byla po dovršení věkové hranice přeřazena mezi dospělé. Střelecky se uplatňoval Pavel Oliverius. Ačkoliv hrál jen na jaře, sta¬čil nastřílet 26 branek.
V Krajském přeboru se nedařib/starším žákům. Převedení deseti žáků do dorostu bylo příliš citel¬ným oslabením a skončili z pěti družstev předposlední. Družstvo trénoval Ljuba Stanojkovič s ve¬doucím Ratkem Nastičem. Oba jdgoslávští státní příslušníci se natrvalo usadili v našem městě. Mladší žáci pod vedením Antonína Davídka a Jana Krále se umístili v Okresním přeboru na druhém místě. Startovala jen čtyři družstva. Na podzim došlo ke sloučení s družstvem Sokola Sloup a sta¬ral se o ně Jiří Vodrážka ze Sloupu.
Miroslav Borský FC JISKRA

Byl to první předseda, který vydržel v této funkci plných sedm let, zatímco jeho předchůdci se střídali po jednom, dvou nebo v nejlepším případě třech letech. Dalším „sedmiletým“ předsedou po něm se stal JUDr. Květoslav Basl z Crystalexu, za jehož éry dosáhlo A-mužstvo dosud největšího úspěchu: v roce 1982 postoupilo do divi-ze, kde s jednoročním výpadkem hrálo až do roku 1990. V roce 1974 byla v oddíle usta¬vena trenérská rada pod vedením trenéra B-mužstva Edvarda Zimla a sdružovala 13 vyško¬lených trenérů. Někteří hráči, kteří se chtěli po ukončení aktivní činnosti zapojit do další práce, absolvovali trenérský kurz III. třídy v Klánovicích. Byli to Ivan Kadaně a František Zbraněk ml. Oba prošli předtím kurzem IV.třídy zároveň s Jaroslavem Kohout¬kem a Jiřím Ducháčkem. Přínosem bylo vytvoření tréninkového střediska mládeže, dotova¬né Výborem fotbalového svazu OV ČSTV, umožňující vyhledávání a přípravu nových talentů. Vedením střediska byl pověřen dosavadní místopředseda Josef Soukup, hospodářem Vladimír Šimůnek, který zároveň zastával funkci vedoucího B-mužstva. Šéftrenérem střediska byl jmenován Jaroslav Zelinka. Josef Soukup však v průběhu roku ze zdravotních důvodů ode¬šel a jeho místo zaujal pracovník na úseku mládeže Slavomír Ondruška. Pro další léta byla v investičních záměrech, podporované MěNV, plánována v areálu stadiónu výstavba tě¬locvičny, sálu pro stolní tenis a šestidráha pro kuželkáře.
A-mužstvo začalo jarní sezónu účastí na zimním turnaji Lokomotivy Česká Lípa a po dob¬rých výkonech vyhrálo se ztrátou jediného bodu. V mistrovské soutěži se mu však do dva¬cátého kola vůbec nedařilo. Bylo třetí od konce, protože ze sedmi zápasů získalo jen tři body. Vidina splnění cíle: deváté místo se začala rozpadávat. Ale ve zbývajících šesti utkáních si připsalo na své konto devět bodů (tehdy se ještě započítávaly za ví¬tězství dva body) a to stačilo. Rozhodlo poslední střetnutí v Hejnicích, kde Bor vyhrál 4 : 3. Do Krajského přeboru postoupily Velké Hamry o bod před Libercem B a Jílovým. Kuriózní případ se stal 9. června, v předposledním kole doma se Železným Brodem s výsled¬kem 2 : 0 pro domácí. V 63. minutě za stavu 2 : 0 zůstal brankář Zdeněk Mašek (tehdy ještě, pod jménem Vosláček) ležet zraněný na zemi s míčem pod tělem. Rozhodčí na něj křikl: „Vyhoď míč ven!“. Mínil tím za hranici velkého vápna. To však Vosláček z důvodu zranění nemohl učinit a tak míč popadl Jirka Ducháček a chtěl to udělat za něj. Jenže rozhodčí do té doby nepřerušil hru a nezbylo mu nic jiného, než odpískat penaltu za ruku! Pokutový kop prováděl Slavík, bývalý hráč Česká Lípy a později Turnova. První střelu mu Vosláček vyrazil a dokázal odvrátit i zblízka opakovanou střelu. Potom odstou¬pil ze hry a znechucený Slavík se nechal vystřídat.
V zápasech Čsl. poháru se Bor dostal až do okresního semifinále, ale zde nečekaně podlehl Dubici 2 : 3. A-mužstvo přešlo na trénink třikrát týdně. Za celý rok nebyl ani jeden, hráč A a B-mužstva vyloučen, což silně kontrastuje např. s rokem 2000, kdy počet vylou¬čeních narostl do výše 23 včetně pěti dorostenců!

Z nových tváří se v mužstvu objevili Jaroslav Kohoutek z Jestřebi, který se stal i nejlepším střelcem mužstva před Jiřím Valdmanem, Karel Kubeš ze Sloupu, Standa Polák ze Skalice a H*»ry Rudolf z Varnsdorfu, zatím_-co Honza Eder na pod¬zim odešel do Kamenického Šenova. Dne 22.června, porazilo Áčko BSG Traktor Krope-lin z'NDR 6:3a při třídenním zájezdu do NDR se dne 29.června utkalo s BSG Auf-bau fiiesa a remizovalo 1 : 1. Oporou domácíh byl bývalý brankář z Oberligy Stáhl Riesa-. Překonal ho jenom František Rodr. První odveta se odehrála dne 10.srpna v Kovám Boru a dopadla stejně 1:1. Ukázkovou střelou přímo z vole je se blýskl Mi¬lan Lehký. 3ylo to první navázání přátelských sportovních styků, které pak trvaly řadu let střídavě každým rokem v obou městech s skončily v roce 1989. Poslední dvě utkání byla sehrána v srpnu 1988 v Novém. Boru s výsledkem 3 : 3 a v srpnu 1989 v Riese, kde domácí vyhráli 1 : 0. V obou případech reprezentovalo oddíl kopané B-mužstvo. Ovšem sportovní styky neskončily úplně, protože na hřištích a ve spor¬tovních halách se utkávají senioři a udržují tak kontakt mezi oběma kluby.
Miroslav Borský

V soutěžním ročníku 1973-74 mu patřila pátá příčka. Okresní přebor vyhrála Dubá. Z Kamenického Šenova přišel Ruda Reichelt, o němž mnozí pochybovali, zda ještě bude mužstvu něco platný. Ukázalo se však, že Ruda si vydobyl nejenom stálé místo v sestavě, ale nejednou zaskočil i v Áčku a až do roku 1977, kdy se vrátil do Kamenického Šenova, patřil mezi hráče, na které se mohl trenér Ziml plně spolehnout. S bráchou Honzou zpevňovali kolektiv a oba byli v roce 1975 přitom, když se Béčku podařilo poprvé postoupit do I.B třídy a nejednou si spolu zahráli i za A-mužstvo. V červenci se vrátil z Prysku brankář Jaroslav Kratěk. V B-mužstvu se střídal s Honzou Douchou a Kamilem Gregorem a 24.listopadu stanul ještě v brance A-mužstva při posledním mistrovském utkání v Kamenickém Šenově (0 : 0). Zle nám zatápěl navrátivší se Honza Eier, ale Kraťkovo konto zůstalo čisté.
Vítěz dorostenecké I. A třídy Šluknov dokázal, že na něho nikdo neměl. Vždyť z možných 52 bodů získal 49 a náš dorost, který skončil pátý, zůstal zpět o 20 bodů! Pilní byli dorostenci při absolvování různých turnajů. Tak např. na 1.máje na pátém ročníku dorosteneckého Memoriálu A. Ruckla a L. Jeriče při účasti čtyř družstev byli druzí za Varnsdorfem, na turnaji dospělých v červnu v Lindavě získali prvenství před Chřibskou, RK Strašce a Lindavou a na turnaji ve Cvikově v srpnu byli předstiženi jen lepším poměrem branek SZ Česká Lípa a Šluknovem.
Starší žáci vyhráli na jaře svou skupinu, ze 14 zápasů pouze jednou prohráli a poměrem branek 33 : 7. Porazili např. Lindavu 15 : 0 a Sloup 1 : 0. Byli úspěšní i ve dvoukole o titul přeborníka okresu, kterého se zúčastnilo pět vítězů jednotlivých skupin. Po sedmi výhrách a jedné porážce absolvovali kvalifikaci o postup do Krajského přeberu. Trenéři Jaroslav Zelinka a Ljuba Stánojkovič svoje svěřence dobře připravili k závěrečným bojům dne 29.června ve Velkém Březně, kde Borští chlapci porazili Trnovany 6:0 a Předlice 9 : 2, což znamenalo postup do vyšší soutěže. Velmi dobře si vedl v žákovském družstvu Leopold Hloušek, krajský reprezentant, který spolu s Kůrkem a Mikolášem nastříleli nejvíce gólů.
Mladší žáci obsadili ze čtyř mužstev po střídavých výsledcích třetí místo a oproti minulému ročníku se polepšili o jeden stupínek. Talent se začal projevovat např. u Antonína Rosně, který se stal později ligovým fotbalistou LIAZ Jablonec a Zbyňka Tománka, jenž se dostal až do kádru Čsl. dorostenecké reprezentace.
Dne 22.září nastoupil výbor oddílu kopané, složený z funkcionářů a trenérů proti dívčí jedenáctce SDZ Česká Lípa, účastníku I. ligy. Děvčata se nedostavila v plném počtu a tak je doplnili naši hráči Zbraněk jako brankář, dále Jankovič, Milan Lehký, Borek Zavadil a Blažek. Snad právě proto byl zápas poměrně zajímavý a četní diváci vydrželi až do konce. Děvčata dala dva góly, ale Vlasta Martínek a Borský srovnali ve druhé půli skóre na 2 : 2.

1Bor ek Kohout imatrikář),,
Za výbor nastoupili Zbraňék st•(předseda), Vl.šimůenk (hospodář a vedoucí B-mužstvi) , Jer oslav Kavlas (vedoucí dorostu), Melichar lsprá“.:e sta lionu), Zajpt st. (čleň kul-turní komise), Zdeněk Kunst (vedoucí A—mužstva), Běloch (asistent u A-mužstva) a tre¬néři Martínek, Borský, Davídsk, Zelinka, Stanojkovič, Lossl.
Bilance podzimního kola nového soutěžního ročníku 1974-75 dopadla vcelku příznivě: A-mužstvo obsadilo páté místo se ztrátou tří bodu na vedoucí Liberec B. Druhá s od¬stupem Ivou bodu na neporaženou Dubici skončilo 3-mužstvo a slibné bylo rovněž druhé místo dorostu v I.A třídě tři boly za Velkým Senovém. Těžkou pozisi měli žáci jako nováček Krajského přeboru- Ale přestože ze šesti družstev obsadili až předposlední místo, bodový rozdíl pěti družstev byl minimální: Cvikov 13, Šluknov, Varnsdorf, iíiku-lášovice po 12, Bor 11. Jedině Rumburk na posledním“ místě na soutěž nestačil. Nezískal ani bod a v oeseti zápasech vsítil jediný gol, poměr branek 1 : 76. Naši chlapci jim v posledním utkání nastříleli osm branek. V Okresní soutěži mladších žáků, která se stále sicláiala pouze ze čtyř družstev, se výkonnost těch nejmladších zlepšila,na ve¬doucí SZ česká Lípa A ztráceli jediný bod.
Na výroční schůzi dne 29.listopadu, která hodnotila, činnost oddílu za rok 1974 bylo vzpomenuto Josefa Krejčího, pracovitého a oblíbeného funkcionáře, který byl činný též v mláuežnické kopané na Krajském výboru fotbalového svazu v Ústí n/L. Vyhodnocení nej-lepších hráčů roku vyznělo následovně: A-mužstvo: Jiří Bořil – Jiří Kunst -Jiří Duchá-ček a Slávek iíoudrý, 3-mužstvo: Stanislav Stodola – Fr .Holeček – K.Holčák, dorost: Jan šturma – Miř .Veselý – Mir.Zajpt.
Miroslav Borský PC JISKRA

B-mužstvo turnaj ve Velkém Grunově vyhrálo bez porážky. Přestože v jarní části soutěže ani jednou neprohrálo, zůstalo v Okresním přeboru za vítězným Cvikovem o dva body zpět. Boj o prvenství mezi těmito soupeři v květnu dopadl 1 : 1, když výborného „Bizona“ Novotného v brance soupeře překonal pouze Láďa Pavlíček a 10 minut před koncem zneškodnil novoborský Doucha pokutový kop. Stojí za povšimnutí, že Béčko od září 1972 do konce června 1973 pod trenérem Edou Zimlem v mistrovských zápasech ani jednou neprohrálo! Už dvě dvě sezony útočilo na první místo, ale postoupit do I.B třídy se mu podařilo až v soutěžním období 1974-75. Přestup do Svoru ohlásila dlouholetá opora – obránce a brankář v jedné osobě Kamil Gregor. Dorost s trenérem Vlastou Martínkem skončil po mistrovské soutěži 1972-73 v l. A třídě sedmý. Čtvrtý ročník dorosteneckého Memoriálu A. Ruckla a L. Jeřice vyhrály SZ Česká Lípa před Novým Borem, Cvikovem a AŠ Mladá Boleslav. A-žáci pod vedením trenéra Jiřího Hrbka se umístili ve finálové skupině okresu ze šesti účastníků čtvrté se značnou ztrátou za vítězným Cvikovém. Nepříliš úspěšně si vedli i v Severočeském poháru žáků a stejně tomu tak bylo na turnajích v Mladé Boleslavi a Doksech. Důvod: proti fyzicky zdatnějším soupeřům, se neprosadili. Nedařilo se ani mladším žákům. V soutěži startovala jen čtyři družstva a Borští chlapci skončili na posledním místě. Bezkonkurenčně vyhráli žáci SZ Česká Lípa. Družstvo v květnu po Janu Melicharovi převzal Antonín Davídek a nápomocni mu byli bývalý hráč B-mužstva Ljuba Stanojkovič a nově vyškolený trenér, hráč A-mužstva Ivan Kadaně.
Po nelichotivé jedenácté příčce v soutěžním ročníku 1972-73 předstoupil triumvirát A-mužstva: vedoucí Zdeněk Kunst, trenér Miroslav Borský a asistent Roland Běloch před fotbalový výbor s tříletými výhledovým plánem, který byl schválen: v období 1973-74 obsadit střed tabulky (6.-9. místo), v období 1974-75 skončit do pátého místa a v dalším období 1575-76 postoupit do Krajského přeboru. Splnění tohoto odvážného plánu vyšlo do puntíku: 1973-74 deváté místo, 1974-75 páté místo, 1975-76 první místo.
Divácké veřejnosti připravilo vedení oddílu dvě atraktivní akce: zajistilo na škvárové dráze vystoupení autorodea, na kterém profesionálové předvedli svoje umění a dne 21. 7. 73 v rámci mezinárodního cyklistického závodu Bohemia uspořádalo sportovní odpoledne. Podívat se přišlo 900 diváku, kteří byli svědky vynikajícího výkonu olympijského vítěze v hodu diskem Ludvíka Daňka, který při účasti našich nejlepších šesti diskařů zvítězil nejlepším výkonem v tomto roce když disk poslal do vzdálenosti 65, 43 m. Druhým v pořadí byl Šilhavý z Karlových Varů – 50,38- a třetí Vidma z Třince hodil 57,86 m. Potom nastoupila na hrací plochu jedenáctka bývalých cyklistických reprezentantů a bafuňářů proti sportovním novinářům. Ze známých tváří viděli diváci televizní komentátory Suchánka a Váchu, olympijského vítěze cyklistu Jiřího Dalera (všichni byli již při utkání s internacionály Sparty 15.7.72}, přibyl ještě silničář Pavel Doležal a další známé osobnosti. Hrálo se 2×20 minut s výsledkem 0 : 0. V hlavním utkání nastoupil Nový Bor proti XI. internacionálů pražské Slavie, vedené populárním Františkem Pláničkou, který svého času sváděl boj o nejlepšího brankáře světa se Španělem Ricardem Zamorou. Plánička poslal na hřiště toto mužstvo: Hanáček – Kocourek, Hampejz (Štádler), Hildebrant, Lála – Vlasák, Trubač (Janovský) – Urban, Bican (Hemele), Andrejkovič, Hubálek. Domácí v kombinované sestavě: Doucha – Stodola, Holčák, Eisner (Šrůta), Robert Seidl – Milan Lehký, Balík – Valdman (Mir. Dvořák), Zd. Procházka, Rodr (Zavadil), Moudrý. Soupeř se ujal vedení Andrejkovičem a vyhrál poločas 0 : 1. Pak se však přece jen začal projevovat věkový rozdíl a domácí dvěma brankami Moudrého a jednou Zdeňka Procházky vyhráli 3 : 1. Sportovní odpoledne komentoval známý hlasatel pražské Sparty Purkyt.
Po podzimní části nového soutěžního ročníku skončilo A-mužstvo na sedmém místě šest bodů za Velkými Hamry. Béčko ztrácelo jen jeden bod na podzimního vítěze Dynamo Doksy a dorost byl osmý. Pokračoval ještě v Severočeském poháru s těmito výsledky: porazil Dubou 3 : 2, v České Kamenici vyhrál 1 : 0 a vyřazen byl až účastníkem Krajského přeboru SZ Česká Lípa na pokutové kopy po výsledku 1 : 1. A-žáci byli v čele jedné ze skupin Okresního přeboru. Vyhráli všech sedm zápasů s poměrem branek 36 : 2. Soutěž mladších žáků měla zase jen čtyři družstva a Nový Bor se umístil třetí.
Závěrem roku 1973 došlo opět jako každoročně k vyhodnocení nejlepších hráčů roku. A-mužstvo: Bořil – Loukota – Kroutil, B-mužstvo:Šrůta – M. Lehký – Z. Horčička, dorost:Z. Melichar – Jan Dubský – Jar. Salač. Správce stadiónu Jan Melichar s manželkou Anežkou byli oceněni za velmi dobrou prací na tomto úseku.

Začínal s kopanou v S. K. Michle . V osmnácti letech přišel do Sparty, po třech letech nastoupil základní vojenskou službu v pražské Dukle, kde zůstal a v jejím dresu sehrál na 700 utkání. Z počátku to neměl lehké. Ne každý dovedl ocenit jeho nenápadnou a užitečnou práci v poli, jeho pomoc vlastním zadákům a připravování střeleckých příležitostí. Ještě v roce 1955 napsal jeden pražský novinář, že Borovička je dobrým hráčem ještě tak pro divizní mužstvo, ale ne pro ligu. A rok nato se stal Borovička členem národního mužstva, za které sehrál 21 utkání. Byl mozkem útoku, který nastřílel např. Švýcarům šest branek, Maďarům v často vzpomínaném zápase na Nép-stadionu čtyři branky, prožíval vítězství 1 : 0 nad Brazílii na stadiónu Maracaná a zúčastnil se i mistrovství světa ve Švédsku. Procestoval téměř celou Evropu, Jižní a Střední Ameriku a navštívil i africký kontinent. Z pražské Dukly odešel po jedenácti úspěšných letech do VŽKG Vítkovice jako hrající trenér. Po půldruhém roce bylo možné ho spatřit v dresu Spartaku Vlašim, bojujícího o první ligu, rovněž jako hrajícího trenéra. Po Vlašimi přišlo dvouleté působení v Sokolově. Ještě jednou se na rok vrátil do Vlašimi jako trenér, aby od roku 1971 vykonával v TJ Uhelné sklady Praha(tehdy krajský přebor) funkci technického vedoucího a přitom pomohl svým výkonem i samotnému mužstvu. V červnu 1972 po dohodě odešel z této TJ a přijal nabídku Jiskry Nový Bor, hrající I.A třídu.
Když jsme se ho ptali na jeho „životní zápas“ prohlásil, že jich bylo několik, ale nejraději vzpomínal na tři: na utkání Sparta – Czepel 6 : 2, kdy byl autorem tří branek, na utkání Dukla – Santos v Americe, kde nabitý soupeř včetně Pelého prohrál 4 : 3 a na utkání za národní mužstvo s Jugoslávií v Bratislavě. Všichni diváci, spoluhráči i protihráči ho tam označili za nejlepšího hráče na hřišti. Po celý zápas vedl útoky na soupeřovu branku, kterou hájil skvělý, nepřekonatelný Beara a sám rozhodl utkání nádhernou střelou přímo ze vzduchu.
Jaroslav Borovička zemřel 23. 3. 1992. Tuto informaci jsem obdržel od bývalého hráče pražské Sparty Ing. Arnošta Pazdery (hrál také v Boru za internacionály Sparty dne 15. července 1972 i prostřednictvím Ing. Františka Kropáčka, mého kamaráda, který sice bydlí v Praze, ale víkendy tráví v Novém Boru na Hřebence a je naším dlouholetým příznivcem. V době, kdy hrál Bor divizi, byl funkcionářem Uhelných skladů, odkud k nám Borovička přišel.

Za Jaroslava Kra tka, který přestoupil do Prysku, se v brance střídali Jaroslav Loukota, Jan Doucha (přišel ze Sloupu) a další brankář Zdeněk Vosláček (změnil později příjmení na Mašek), který < nám ohlásil přestup ze Skalice. Posilou byl příchod stopéra Libora Kroutila z Kamenic¬kého Senová-a Honzy Edra z Prysku (výměnou za Králka), kanonýra, jenž dokázal dobře zahrát i v obraně.
Husarský kousek se povedl v i.A třídě PČP (Prádelny česané příze) Křešíce. Po podzimu 1972 byly na 8.místě(í) s 12 body, první Hejnice měly 18 bodů. Na jaře dotáhly bodovou ztrátu a nakonec ccsadily první místo lepším poměrem branek před Benešovem n/Pl.,zatímco podzimní vítěz Hejnice klesl až na šesté místo. Jaro vůbec bylo velmi vyrovnané. Vždyt v 16,kole byl rozdíl mezi vedou¬cím Benešovem a předposledním třináctým Doubím jen 6 bodů » Benešovy posílený populárním Jirkou Grundem z Děčína b.yl jedenáct kol v čele tabulky a 5G sekund před koncem v Prysku zástavu 1 : 2 měl krajský přebor na doíah ruky* Benešovští příznivci již oslavovali postup za zábradlím a máva¬li klubovými vlajkami, ale domácí vyrovnali na 2:2a tak se nakonec radovaly Křešice, které vyhrály ve Stráži n/N0 1:0a postoupily ! Bor vyhrál s Křešicemi na podzim 2 : 0 brankami Stan¬ov Balíka a v odvetě venku stejným výsledkem prohrál. Pod vedením Borovičky skončil na podzim na pátém místě se ztrátou pouhých tří bodů a byl ještě čtyři kola před závěrem soutěže na třetím místě čtyři body za vedoucím Benešovem. Ale v posledních třech kolech se dostavil propadák, nezís¬kal ani bod a zakotvil k velkému zklamání až na ll.místěc Pokles formy ke konci jarního kola se projevil i na turnaji ve Cvikově dne 30.června, kde vyhráli dorostenci SZ Česká Lípa (krajský přebor) před Cvikovém, Novým Borem a 5SG Stáhl Ritschen z NCR.,-iroslav Borský FC JISKRA