Béčko, které vedl již třetí sezónu úspěšně Eda Ziml, posilněné Františkem Holečkem a Standou Stodolou z Áčka, skončilo po podzimní části v Okresním přeboru na druhém místě tři body zpět za Cvikovém. Dorost obsadil v I.A třídě osmé místo. Na konci roku byli vyhodnoceni nejlepší hráči takto: A-mužstvo: Kratěk – Zdeněk Kunst – Slávek Moudrý, B-mužstvo: Borek Zavadil – Jiří Šrůta – Zd. Krámský, dorost: Zd. Melichar – Loukota – Jiří Heřmánek.
Oddíl v roce 1S72 opět spolupracoval při cyklistickém závodě Bohemia a přihlásil se do soutěže o „Vzorný kolektiv“. Byla dokončena nástavba prvního poschodí, jak bylo plánováno. Podle původního projektu byla celá plocha nad přízemím, kde se nacházejí kabiny, rezervována pro hlavní tribunu. Výbor však posoudil, že bude účelnější využít nástavby prvního patra pro byt správce stadiónu a klubovnu, což bylo nakonec realizováno. Mimoto se v této části objektu nacházejí ještě dvě garsonky po přechodný pobyt nových hráčů. Bydlel zde i Jaroslav Borovička a v současnosti je jedna používána jako sekretariát FC. Dále je tam prostor pro rozhlasovou kabinu a v průčelí byla vybudována malá tribunka pro 22 osob. Náhradou za neuskutečněnou stavbu tribuny po celé délce prvního poschodí byly postaveny po obou stranách budovy dvě tribuny, které pojmou celkem 260 osob. Vracím se ještě podrobněji k osobě Jaroslava Borovičky, protože to byla zatím nejvýznamnější fotbalová osobnost, která se v Novém Boru zapojila do aktivní činnosti. Stal se, jak už bylo řečeno, hrajícím trenérem Nového Boru od července 1972, i když co do sehraných zápasů nastoupil v mistrovské soutěži pouze třikrát. Pamatujeme se, že na první trénink se přišlo podívat více zvědavců, než diváků na některé utkání. Věřili v obrat k lepšímu. Ale ani Borovička nemohl v krátké době dostat mužstvo do takové formy, aby zaútočilo na vedoucí postavení. Vždyť kádr mužstva tvořili téměř stejní hráči, kteří se horko těžko zachránili v I.A třídě. Posilou byl jedině Jiří Ducháček z České Lípy a naopak už nehráli stoper Emil Šohaj a kanonýr František Holeček. Před zahájením mistráků sehrál Nový Bor mezinárodní utkání s italskou UISP Empoli (nedaleko Florencie) a vyhrál 2 : 0 brankami Ducháčka a Josefa Mrkvičky. V prvním podzimním utkání se Bor střetl doma s Rumburkem. Noviny přinesly zprávu, že domácí mužstvo nastoupí s Borovičkou a tak na stadion přišlo 500 diváků. Borovička však nenastoupil a utkání skončilo smírně 2 : 2. Ze záznamů, které si Borovička dělal po každém zápase, ve kterých hodnotil jednotlivé hráče, se dočítáme např. že Josef Mrkvička byl vyhodnocen nejvyšší známkou 5, ale odečítaly se mu dva body za napomínání rozhodčím a Zdeněk Pavlíček, ohodnocený známkou 4, dostal minusový bod za „přemíru oslavy po zápase“! Poprvé, se Borovička objevil v mistrovském utkání dne 14. října se Stráží n. N. (1 : 1) v sestavě: Kratěk – Bořil, Ducháček, Tisner , Jankovič – Robert Seidl, Moudrý – Zd. Procházka, Kadaně, Borovička, Zd. Kunst. Vedoucí gól domácích z kopačky Kadaněho padl právě po jeho přihrávce. Hra Borovičky nebyla stavěna na vlastní rychlosti, tu už postrádal. Ale bylo požitkem sledovat jeho perfektní zpracování míče, techniku, uvolňování spoluhráčů a přihrávky. Podruhé nastoupil 25. října v Benešově n. Pl. (1 : 0) proti druhému mužstvu I.A třídy, které co té doby doma neprohrálo. Rozhodující branku vsítil Slávek Moudrý a vítězství vychytal Jarda Kratěk. I zde byla znát Borovičkova přítomnost na hřišti.
Dne 29. října hrál proti Křešicím ve středu zálohy a Bor vyhrál 2 : 0. Dne 2.listopadu zajížděl k poslednímu utkání podzimního kola do Mšena bez nemocného Borovičky a prohrál 0 : 1. Kdyby byl vyhrál, skončil druhý se stejným počten bodů jako první Hejnice.
Uznání hráčů 3 příznivců sklidil při zápase v Hrádku n. N. Dne 27. září za stavu 1 : 2 pro Nový Bor, kdy mužstvo koučoval z lavičky. Tři minuty před koncem se zranil při obranném zákroku Rudolf Horák. Vedle zlomené klíční kosti a otřesu mozku mu ke všemu ještě zapadl jazyk. Borovička instinktivně vytušil podle klubka hráčů, sklánějících se nad Rudou, co se stalo. Rozběhl se přes celé hřiště k zraněnému hráči a díky jeho zákroku nedošlo na štěstí k nejhoršímu. Ruda byl převezen do liberecké nemocnice, kde si poležel tři týdny a na jaře 1973 se opět vrátil na hřiště. Do Nového Boru přišel Borovička v jednačtyřiceti letech a byl zaměstnán v n. p. Užitkové sklo (Jak známo, název současného Crystalexu se postupně měnil z Borokrystalu na Borské sklo, Užitkové sklo a posléze na Crystalex). Nejprve pracoval v zásobovacím oddělení, později ve skladovém útvaru na závodě 5 (dnešní Egermann). Rozloučili jsme se s ním na konci roku 1972. Byl přece jen zvyklý na jiné podmínky, které mu náš oddíl při nejlepší vůli nemohl poskytnout. Jak známo, přátelil se se spisovatelem Otou Pavlem, autorem známé knihy „Dukla mezi mrakodrapy“. Poutavé čtení o Borovičkovi je i v knize „Syn celerového krále“. Jaroslava jsme poznali jako příjemného společníka. Byl prima parťák, žádný náfuka a lidé v Novém Boru ho měli rádi. Po půl roce odešel z Nového Boru za lepším angažmá do Tatranu Sedlčany. Mnohému naše hráče naučil a dokázal odhadnout možnosti a schopnosti jednotlivců. Např. z pravého křídla Jirky Bořila udělal vynikajícího pravého obránce, který byl v A-mužstvu vyhodnocen v soutěži o nejlepšího hráče roku čtyřikrát na prvním místě, dvakrát na třetím a ještě při přechodu do Béčka obsadil třikrát druhé místo. Tento rekordní počet do doby vyhodnocování nejlepších hráčů roku nebyl nikdy překonán,a přiblížil se mu pouze Josef Vobecký (celkem pětkrát).

V neděli dne 2. ledna tragicky skonal u obce Uhy při služební cestě do Karlových Varů řidič osobního vozidla trenér dorostu Jaroslav Loukota zároveň s ředitelem n. p. Karlovarské sklo Františkem Košlerem a kádrovým ředitelem GŘ n. p. Užitkové sklo Stanislavem Hrbkem . Smyk na kluzké vozovce připravil tak oddíl o svědomitého, perspektivního trenéra, bývalého hokejistu a brankáře B-mužstva.
Potřetí za sebou byl zvolen do funkce předsedy Miroslav Dvořák, který však v září rezignoval a oddíl vedl potom místopředseda Josef Soukup. Na výroční členské schůzi dne 1. prosince 1972 bylo vzpomenuto bývalých členů výboru předsedy Antonína Dvořáka (v letech 1946 – 1949), Františka Stehno a dlouholetého trenéra žáků Josefa Šacha. Dobré umístění z podzimu minulého roku udrželo na jaře pouze družstvo A-žáků (1. místo), které získalo titul přeborníka okresu, když vítěze ostatních tří skupin na okrese hladce porazilo. Ale v kvalifikaci o postup do Krajského přeboru s Neštěmicemi a Hostomicemi neuspělo. Nepostoupilo ani co dalšího kola v Severočeském poháru žáků a nedařilo se mu také příliš i na květnovém turnaji v Mladé Boleslavi, kde z osmi účastníků skončilo páté. V okresní reprezentaci bylo zastoupeno jen Leopoldem Hlouškem a z dorostenců to byl brankář Loukota. Dorost skončil v ročníku 1971-72 na sedmém místě (vítězem se stal Liberec B). Třetí ročník dorosteneckého „Memoriálu Aleše Rűckla a Leoše Jeriče“ vyhrála Autoškoda Mladá Boleslav, domácí obsadili třetí místo. Po tragické smrti Jaroslava Loukoty převzal dorost trenér A-žáků Vlasta Martínek, na jeho místo se posunul trenér B-žáků Jaroslav Novák a nejmladší družstvo oddílu převzal Jan Melichar (skončilo druhé). B-mužstvo si vedlo v okresním přeboru dobře, o čemž svědčí třetí místo. Vítězem se stal Baník Hamr.
Zato A-mužstvo pro nečekaně velký počet zraněných hráčů se dostalo do problémů s udržením v I. A třídě a skončilo ze čtrnácti účastníků až na 11. místě. Zvítězilo mužstvo Litoměřic. Před zahájením jarního kola se Áčko přihlásilo na zimní turnaj ve Velkém Grunově a tento turnaj vyhrálo, i když se střídalo s Béčkem. Ze sehraných jarních utkání stojí za zmínku mistrovský zápas na domácí půdě se Stráží n/N. Jednalo se o první jarní kolo a nebylo dohráno. V 51. minutě totiž za stavu 0 : 0 po hrubém zákroku na Františka Holečka nebyl vyloučený hráč s verdiktem rozhodčího spokojen, přiběhl k němu a třikrát ho udeřil dlaní do čela, což pochopitelně znamenalo předčasné ukončení zápasu a dodatečná kontumace 3:0 ve prospěch Nového Boru. Ale odnesl to i Franta Holeček, který neudržel nervy na uzdě a za oplácení byl rovněž vyloučen. Dně 15. června hostil Bor XI. hokejistů Sparty Praha, kterou porazil hlavičkou Standy Balíka 1 : 0.

Gd července, pc^ezig-naci trenéra Jiřího Hrbka a vedoucího Rolanda Bělocha (po něm převzal tuto funkci zprvu Josef Soukup a později Zdeněk Kuhst), se st3l trenérem A-mužstva mistr sportu, bývalý hráč nejprve pražské Sparty, ale známý hlavně z Dukly Praha, čsl.reprezentant Jaroslav Borovička, kterého ^přetáhl“ z Uhelných skladů Praha předseda oddílu Miroslav Dvorak. NovoborsKé veřejnosti byl představen při sportovním odpoledni dne 15.července v rámci pátého ročníku cyklistického závodu Bohemia, uspořádaném oddílem kopané, které plně uspokojilo přítomných 1.000 diváků.
Po závodech motokár na běžecké dráze nastoupili sportovní novináři proti cyklistickým funk~ cionárun^“bafunářúnf • Obě mužstva se dosyta „vyřádila“ a zápas obohatila humornými vložkami. Mohli jsme spatři tínáme tváře z televizní obrazovky – sportovní komentátory Suchánka a Váchu, trenéra cyklistů Menharta, olympijského vítěze z Tokia Jiřího Dalera a další. Konečný výsledek: 2 : 2. Po tomto předzápase nastoupila Jiskra Nový Bor proti internacionálům Sparty Praha. Zápas měl slavnostní rámec. Žáci obdarovali hráče květinami a každý ze Spartanů obdržel balíček • se suvenýry včetně skleněné fajfky, které pro ně vyrobili Novoborští skláři. Za řízení rozhod¬čího Josefa Čiháka z České Lípy nastoupila Sparta Praha v sestavě: Kotek – Procházka, Menclík, Vojta – Jareš, Borovička – Říha, ing.Svoboda, ing.Pazdera, Kokta, Pospíchal. Střídali ing.Gejp,Zž Preis„a Bílek. Domácí: Kratěk – Stodola, Šohaj, Z.Kunst, Jankovič – Kadaně, J.Mrkvička, Balík -Z.Pavlíček, R.Ssfdl, Zborovský, Střídali Rodr a Jiří Kunst. Ve 30.minutě přerušuje rozhodčí hru, uprostřed hřiště svléká Jaroslav Borovička rudý dres a za rachotu dělbuchů(uřídil Standa Role), přebírá od předsedy oddílu kopané Miroslava Dvořáka zelenobílé tričko Jiskry Nový Bor, i když poněkud těsné (štíhlost již byla taftam) a za potlesku diváků nastupuje za mužstvo domácích. Utkání mělo velmi dobrou úroveň a skončil vítězstvím Boru 2:5 (2 : l).Střelci branek byli za hosty ing.Svoboda a Kokta, za domácí Pavlíček 3» Zborovský a Rodr.
Miroslav Borský FC Jiskra

Při výroční členské schůzi bylo vzpomenuto zemřelých členů výboru: Václava Jakubce, Bohumila Tondra, Miroslava Fukárka a dorostence Leoše Jeriče.
V soutěžním období 1970-71 skončilo A-mužstvo v I. A třídě (trenér Jiří Hrbek) tak, jako v minulém ročníku na třetím místě tři body za Rapidem Liberec a dva body za Litoměřicemi. Nerad jistě vzpomínána 19. kolo Nový Bor – Rapid (0 : 3) jeden z našich nejlepších brankářů historie Jarda Kratěk. Nepřízeň počasí proměnila hřiště v moře vody a bahna. Jarda inkasoval všechny tři góly z přímých kopů z dobrých 25 metrů. Jejich autorem byl obávaný střelec Pomeisl, později ligový fotbalista Slovanu Liberec. Ale již v následujícím kole po vynikajícím výkonu Kratka vyhrál Bor ve Frýdlantě 1 : 0. Ve 22. kole vypadalo čelo tabulky následovně: Rapid Liberec 33, Nový Bor 33, Litoměřice 32. Josef Mrkvička, výborný stoper, se ve 34 letech rozloučil s aktivní činností pro vleklé zranění kolena. Stalo se tak po 22. kole s Velkými Hamry (1 : 0). A pak došlo v dalším kole k utkání Litoměřice – Nový Bor s výsledkem 6 : 2, což znamenalo odsun na konečné třetí místo. Áčko se zúčastnilo v únoru a březnu zimního turnaje, pořádaného SZ Česká Lípa B za účasti šesti mužstev. Po první polovině bylo čtvrté, ale závěrečná tabulka po odvetných zápasech se nedochovala. Po pěkném umístění v ročníku 1970 -71 se Bor netajil s úmyslem postoupit. Na podzim se však dostavil propadák až na deváté místo. V září byli v Novém Boru hosty junioři ČSSR, kteří zde vyhráli těsně 2 : 1. Úspěšným střelcem byl Zdeněk Procházka, za hosty Ivan Mráz a Čevela. Domácí nastoupili v sestavě: Kratěk – Stodola (Vais), Z. Pavlíček, Kunst, Robert Seidl (Jankovič) – Šohaj, Holeček, Balík – Stehlík (Baloun), Procházka, Štrynek.
Béčko zlikvidovalo ve III. třídě jednobodový náskok Dolní Libchavy a s tříbodovým náskokem postoupilo do okresního přeboru. V posledním kole porazilo Sloup 5 : 1 brankami Voborníka, Horčičky, Zavadila, Eisnera a Postávky a po konečném hvizdu rozhodčího Josefa Čiháka se trenér Ziml ocitl nad hlavami hráčů. Byl to velký úspěch B-mužstva a postup do vyšší soutěže vybojovali K. Gregor, Sl. Oliverius, Bělohlávek, Holčák, Eisner, M. Lehký, Horčička, Šrůta, Krámský, Balík, Bořil, Rodr, Z. Pavlíček, Voborník, Robert Seidl, Postávka a Miloš Sirový. Smolné bylo 17.kolo s Kamenickým Senovém B (6 : 1): brankář Kamil Gregor utrpěl otřes mozku, Bořil si zlomil ruku a Rodr dohrál s výronem. Neméně dobře si vedlo Béčko na podzim jako nováček okresního přeboru a obsadilo první místo! Rovněž dorost chtěl po úspěšném podzimu 1970 postoupit z I. A třídy. Podával pod trenérem Loukotou dobré výkony, ale stačilo to jen na udržení druhého místa za vedoucím Béčkem Jablonce. I tak to bylo na nováčka výborné umístění. Dobře si vedl rovněž v podzimní části – skončil čtvrtý se ztrátou tří bodů na Liberec B. Vítězem i I. ročníku Memoriálu Aleše Rückla se stala v červnu domácí Jiskra po vítězství ve finále nad Mladou Boleslavi až po druhém penaltovém rozstřelu. Brankář Loukota (syn trenéra Loukoty) kryl pět pokutových kopů! Nejlepším střelcem dorostu se stal Aleš Zborovský s 20 brankami.
Žáci suverénně obsadili ve i II. třídě první místo a na podzim hráli předzápasy okresního přeboru žáků.
V novém soutěžním období bylo přihlášeno do III. třídy B-družstvo žáků s trenérem Jaroslavem Novákem. Vedli si dobře a v osmi zápasech ztratili pouze jeden bod a skončili rovněž první. Nejúspěšnějšími střelci u A-žáků se stali Oliverius (47) a M. Zajpt (44), v B-družstvu Šturma (14).
Dne 9. října na počest „Dne čsl. armády“ zvítězili A-žáci ve finále na turnaji ve Cvikově nad domácím družstvem 5 : 0. Na konci roku 1971 byli vyhodnoceni nejlepší hráči roku: A-mužstvo: Kratěk – Šohaj – Holeček, B-mužstvo: Horčička – M. Lehký – Holčák, dorost: R. Horák – Zd. Melichar – Werner, žáci A: Oliverius – M. Zajpt – Gabriel, žáci B: Šturma – Štěpnička – Novák. K 70.výročí kopané byli vyznamenáni čestnými stříbrnými odznaky ČSTV Slavomír Ondruška a Miroslav Borský, bronzovými Edward Ziml a Josef Verner.
Přes materiálové potíže podařilo se zahájit výstavbu prvního poschodí na stávajících kabinách. Pracovat se začalo až v říjnu, ale během osmi týdnů i za večerů při umělém osvětlení, za chladu a mrazu, o sobotách a nedělích. Udělal se obrovský kus práce. Organizátorem a jedním z nejagilnějších byl Zdeněk Kunst. Byla dokončena druhá tribuna pod dohledem Josefa Taislera, rovněž bylo natřeno celé zábradlí podél hrací plochy a obě tribuny. Na těchto brigádách se podíleli funkcionáři, hráči, členové i nečlenové oddílu. Odpracováno bylo celkem 2.324 hodin, úkol pro rok 1972 zněl: dokončit stavbu prvního poschodí do konce roku 1972.
Miroslav Borský FC Jiskra

A-mužstvo po návratu do I. A třídy obsadilo v soutěžním období 1969-70 třetí místo za Štětím a Rapidem Liberec, který porazilo na jeho hřišti 1 : 0 brankou Fr. Rodra v poslední minutě. V 15. kole rozdrtilo Hrádek n/N. 8 : 1. Střelci branek byli Rodr 2, Jos. Mrkvička, Moudrý, Vlk, Z. Procházka, Fr, Holeček a Stodola. Z desátého místa po podzimu 1959 se vyšplhalo až na třetí místo. S postupujícím Štětím prohrálo těsně 3 : 2. Po podzimní části nového ročníku 1970-71 skončilo na druhém místě za Rapidem Liberec (s ním ale venku prohrálo 6 : 0) a za celý rok 1970 ztratilo doma pouze jediný bod! Rapidu se podařila do předposledního kola pozoruhodná série: po 12. kole měl plný bodový zisk a skóre 39 : 1! První bod ztratil až v posledním kole v Hejnicích, které byly třetí od konce a zápas skončil 3 : 3. Po 24 letech jsme opět dosáhli v lednu vítězství nad A-mužstvem divizní České Lípy při zimním turnaji, pořádaném SZ Česká Lípa. Nový Bor vyhrál 2 : 1 brankou, kterou vsítil minutu před koncem Zdeněk Procházka. (K poslední výhře nad Českou Lípou došlo v roce 1946, kdy Bor v mistrovském utkáni zvítězil 4 : 3 brankami Borského 2, Fajmana a Mareše před 1500 diváky). V odvetném zápase zimního turnaje vyhrála Česká Lípa 1 : 5. Z přátelských utkání prohrál Bor v lednu v Děčíně s III. ligou 14 : 1 a rovněž v odvetě doma v červnu 9 : 3. Na turnaji ve Cvikově v květnu k 25. výročí osvobození naší vlasti za účasti BSG Rietschen z bývalé NDR obsadil Bor po pokutových kopech ze čtyř celků druhé místo.V září v odvetě finálového pohárového zápasu v rámci okresu porazil Bor Baník Hamr 1 : 0 brankou Balouna a získal tak poprvé putovní pohár českolipské redakce Nástup s možností postupu do krajského kola. O toto vítězství v okresním poháru se – zasloužila sestava: Kratěk – Stodola, Tománek, Zbraněk, Jankovič – Horčička, Holeček – Baloun, Zd. Pavlíček, Rodr, Moudrý. Mužstvo v roce 1970 posílili např. brankář Jaroslav Kratěk ze Šluknova, dále Miroslav Pytlík z Rumburku a Zdeněk Procházka z České Lípy. Naopak brankáři Arnošt Lössl a Josef Jirásek se vrátili do svých bývalých oddílů. Mužstvo trénoval Jiří Hrbek. Nejlepším střelcem v tomto roce se stal s 27 brankami Fr. Holeček před Zd. Procházkou (24) a Sl. Moudrým (20).
B-mužstvo s trenérem Edou Zimlem skončilo ve III. třídě čtvrté a po podzimní části zaostalo jen jediný bod za Dolní Libchavou. V září např. porazilo Volfartice 8:0 a střelecky se zaskvěl Standa Balík se šesti góly, po jednom přidali Bořil a Krámský.
Dorost (trenér Jar. Loukota) se vrátil z okresního přeboru do I. A třídy a po podzimu skončil druhý, Děsnou porazil 9 : 0 třemi brankami Štrynka, po dvou dali Zd. Kunst a Jar. Schneider, Kubát a Loukota po jedné. V prvním ročníku Memoriálu Aleše Rückla na 1. května zvítězilo Jablonné před Cvikovem, Novým Borem a Žandovem.
Jedině žáci nestačili na župní přebor, kam byli zařazeni z okresní soutěže a skončili ze sedmi družstev poslední. Na svoje soupeře, hrající vesměs s hráči starších ročníků, nestačili fyzicky. Trenér Vlasta Martínek správně posoudil situaci a aby chlapce stálé porážky neodradily od další činnosti, doporučil družstvo z této soutěže po jaru 1970 odvolat, přestože by bylo nesestoupilo z důvodu jejího rozšíření. Na podzim ve III. třídě, kam družstvo dobrovolně sestoupilo, poráželo soupeře výrazným rozdílem (Polevsko 15 : 0, Kravaře 12 : 0, Prysk 11 : 0, v Dubici 5 : 0, stejně tak ve Sloupu) a umístilo se s jedinou plichtou a poměrem branek 57 : 2 na prvním místě. Umístění po podzimu bylo tedy vynikající: A a B-mužstvo včetně dorostu obsadila ve svých soutěžích druhá místa a žáci místo první.
Pro lepší koordinaci mezi družstvy byla v srpnu ustavena trenérská rada pod vedením Josefa Soukupa (bývalého fotbalisty a jednoho z nejlepších hráčů hokejového oddílu). Zasedání se se zúčastňovali všichni trenéři s vedoucími družstev. Bylo také rozšířeno hodnocení nejlepších hráčů roku o B-mužstvo, dorost a žáky, které dopadlo následovně: A-mužstvo: E. Šohaj – Jos. Mrkvička – Zd. Procházka, B-mužstvo: Zd. Horčička – St. Balík – Zd. Pavlíček, dorost: Štrynek – Zd. Kunst – Rudolf Horák a Loukota, žáci: Zd. Melichar – M. Zajpt – F. Oliverius, Čestné členství bylo uděleno Josefu Vernerovi. Sekretář oddílu M. Borský, člen Okresní trenérsko-metodické rady a matriční komise byl zvolen místopředsedou Okresního fotbalového svazu, trenér B-mužstva Eda Ziml pracoval rovněž jako člen trenérsko-metodické rady a Josef Hajman st. ve sportovně-technické komisi. Do hlavního výboru TJ Jiskra byli jmenováni jako zástupci oddílu kopané St. Role a Dalibor Kohout, předseda oddílu Mir. Dvořák jako místopředseda hospodářského zařízení při TJ, Lad. Badura jako hospodář na témže úseku. Správce stadiónu Josefa Konečného vystřídal v srpnu Bruno Vávra. Novými členy ve výboru se stali v roce 1970 Roland Běloch (vedoucí A-mužstva}, Jar. Havlas (vedoucí dorostu), Jindřich Plichta, Dalibor Kohout, K. Gunter a K. Wener. Josef Verner se po šestnáctiletém zapojení se do práce pro Novoborský fotbal, zakladatel „Zpravodaje“ přestěhoval do Záboří n/L. a to prakticky znamenalo zánik tohoto populárního informátora sportovní veřejnosti. Z podnětu předsedy Mir. Dvořáka byla otevřena prodejna suvenýrů na bývalé Stalinově třídě (dnes boutique „Italská móda“), kde bylo možné zakoupit hlavně sklářské výrobky. Z finančních důvodů nemohla být dokončena druhá tribuna a nebyla zahájena ani nástavba prvního poschodí nad stávajícími kabinami.
Miroslav Borský FC JISKRA

Každý ztracený bod doma nebo venku mohl nakonec chybět, protože bylo jen 10 účastníků a pořadí mohl ovlivnit kterýkoliv soupeř, i když do koněčného pořadí v čele tabulky nemohl zasáhnout. Např. v 15. kole zajížděl Nový Bor do Dubé, která byla třetí od konce a nebyla to snadná záležitost. Dubá dlouho vedla a ještě 16. minut před koncem byl stav 1 : 0 pro domácí. Pak Bor vyrovnal a v 85. minutě ing. Standa Svoboda vsítil vítězný gól. Domácí fandové dávali nepokrytě najevo, že přejí postup Lokomotivě a tak po skončeném utkání se jeden z diváků těžko smiřoval s obratem ve hře a odnesl to mimoňský rozhodčí Toušek: „Toušku, Toušku, jseš takovej umělec strašáckej, počkej, já si to s Tebou vyřídím písemně!“. Důležité utkání Bor – Loko řídil českolipský rozhodčí. Pískal velmi chytře, diplomaticky a výsledek 0 : 0 opět nahrál Cvikovu, který se znovu ocitl v čele. V kuloárech se šuškalo, že Lokomotiva má svoje příznivce mezi rozhodčími, kteří ji „tlačí“ k postupu. Podezření se vystupňovalo po zápase předposledního kola, ve kterém Bor zajížděl do Jablonného proti poslednímu mužstvu tabulky. I tady rozhodčí, člen Lokomotivy, brnkal na nervy našim hráčům tak dlouho, až při neuznání vyrovnávací branky Moudrého vykázal ze hřiště po protestech Kadaněho i Standu Svobodu. V ten okamžik vběhli příznivci Nového Boru na hřiště a sudí opustil hrací plochu, aniž zápas ukončil a aniž sdělil kapitánům důvod předčasného ukončení zápasu. Hráči obou mužstev marně čekali na jeho návrat. Rozhodčí se dopustil zásadní chyby, kterou bývalý funkcionář Nového Boru, lišák Václav Jakubec, využil k podání protestu. Po bouřlivém jednání došla sportovně-technická komise k závěru, že rozhodčí neudělal všechno pro to, aby se utkání dohrálo, inzultace nebyla prokázána a nařídil proto opakování zápasu a to znovu v Jablonném! Předtím ještě Bor vyhrál v Kamenickém Senově 6:1 a před opakovaným zápasem Jablonné – Bor bylo toto pořadí:
1. Loko Česká Lípa 18 12 5 1 45 : 17 29
2. Nový Bor 17 13 1 3 60 : 19 27
3. Cvikov 18 13 1 4 49 : 20 27
Podzimní vítěz Cvikov už neměl na postup šanci. Chtěl-li Bor postoupit, musel vyhrát! Dne 7.června před 500 diváky došlo k rozhodujícímu utkání v Jablonném. Neutrální rozhodčí z Liberecka řídil toto utkání naprosto objektivně a Bor vyhrál 3:0 (1 : 0). Na obou stranách stáli vynikající brankáři, domácím šlo o prestiž, hostům o postup a tak zápas měl výbornou úroveň. Důležité branky dali Pepík Mrkvička dvě, třetí Franta Rodr. V táboře Novoborských zavládla pochopitelně ohromná radost a v tomto utkání, znamenající návrat do I.A třídy, nastoupili: Lossl -Jankovič, Šohaj, R. Seidl – Stodola, Jandač – Jan Lehký, Kadaně, Rodr, J. Mrkvička, Moudrý, Střídal Holeček. Jak patrno z rozestavění mužstva, hrálo se ještě systémem 1-3-2-5. Nový Bor měl vynikající jaro: osmkrát vyhrál, remizoval pouze s Lokomotivou Česká Lípa, skóre 40:4. Levé křídlo Jaroslav Kropáček se už na postupu nepodílel. Přestoupil do Rumburku a odtud pak do Varnsdorfu (III. liga). Lokomotiva sice podala na OV-ČSTV protest proti rozhodnutí sportovně-technické komise Okresního fotbalového svazu o opakováni zápasu, ale bezvýsledně. Některá utkání měla nelogický průběh: Zákupy – Loko za stavu 1 : 0 nedohráno (čtyři domácí hráči vyloučeni, Loko – Cvikov 2 : 1 (tři Cvikováci vyloučeni), Nový Bor – Loko 0 : 0
(zásluhou rozhodčího-diplomata, který nedovolil domácím vyhrát), Jablonné : Nový Bor za stavu 2 : 1 nedohráno (vyloučeni dva hráči Nového Boru), Loko – Kamenický Šenov 5 : 0 (dva vyloučení Šenováci). Boj o postup do I.A třídy na jaře 1969 měl tedy svoje negativní stránky. Nejlepšími hráči v roce 1969 byli vyhodnoceni Šohaj, J,Mrkvička, Lossl a Rodr. V tomto roce byly dokončeny práce na první kryté tribuně.

Po skončení jarní části v tomto roce spadlo Áčko z I.A třídy do Okresního přeboru (mezičlánek I. B třída, chyběl). Sestupovala čtyři mužstva. Rozhodnutí padlo v posledním utkání s Béčkem České Lípy, které bylo již odsouzeno k sestupu. Mnozí se domnívali, že dojde k „sousedské dohodě“, ale nestalo se tak. Boru stačil nerozhodný výsledek, jenže prohrál 2 : 1. Stejný osud postihl i dorost v I.A třídě. Zachránilo se pouze Béčko remízou v posledním utkání v Kamenickém Senově. Žáci skončili ve III. třídě druzí. K celkovému vítězství jim chyběl jediný bod.
V Okresním přeboru na podzim zajížděl Nový Bor do Cviková, který disponoval výbornou pravou stranou útoku Stehlík-Chrdle a ta také rozhodla o drtivé porážce 6 : 0. Vynikající Láďa Stehlík, kterého jsme později „přetáhli“ do Boru, byl autorem tří gólů, Chrdle dal dva a jeden Házenkopf. Ale hned v příštím kole jsme si zchladili žáhu na Dubé, které jsme uštědřili sedm branek, aniž jsme nějakou dostali. V osmém kole na sebe narazili oba sestoupivší rivalové z I.A třídy – SZ Česká Lípa B a Nový Bor, který vyhrál 1 : 2.
Přestože po podzimním kole 1968-69 skončilo A-mužstvo v Okresním přeboru třetí těsně za Lokomotivou Česká Lípa a Cvikovem, který byl v čele s náskokem čtyř bodu, trenér Borský rezignoval a funkce se ujal na jaře 1969 Eda Ziml, který přešel od dorostu. V podzimní části byl dorost v Okresním přeboru s trenérskou dvojicí Ziml-Šimůnek druhý, těsně za Cvikovem, Béčko ve III. třídě s trenérem Františkem Čížkem čtvrté a žáci v Okresním přeboru pátí. Jejich novým trenérem se stal Jaroslav Loukota (jeho syn v dalších letech úspěšně hájil branku A-mužstva), který v lednu 1972 tragicky zahynul při autonehodě, když jako řidič vezl na Karlovarsko ředitele Borského skla Františka Košlera s kádrovým ředitelem Hrbkem a všichni zahynuli. Ovšem ještě dříve v srpnu 1968 havaroval na motorce poblíž Cvikova nadějný dorostenecký brankář Aleš Rűckl, s nímž se počítalo do Áčka. K uctění jeho památky se hrával od roku 1970 s menšími přestávkami letní dorostenecký turnaj „Memoriál Aleše Rűckla“. K tomuto názvu přibylo ještě další jméno od roku 1972: turnaj dostal název „Memoriál Aleše Rűckla a Leoše Jeriče“. V roce 1971 totiž skončil tragicky i on při jednom tréninku, kdy se při přeskakování slalomové tyče na ni napíchl, přivodil si vážné vnitřní zranění, kterému v nemocnici podlehl.

V roce 1968 přestoupil do Nového Boru z Kamenického Šenova František Holeček, který patřil řadu let mezi nejobávanější střelce přímých kopů. V soutěži o nejlepšího hráče roku 1968 vyhrál Emil Šohaj, za ním skončili se stejným ohodnocením František Ródr, Ivan Kadaně a Vladimír Hubert.
Po odchodu předsedy Milana Zemana byl do čela oddílu na rok 1969 zvolen Jaroslav Kopecký, zaměstnanec Borského skla (předtím na Poštovním úřadě). V této funkci však setrval pouze do 3. Února vzhledem k pracovnímu zaneprázdnění ve dvousměnném provozu. A tak byl pověřen vedením oddílu Miroslav Borský. Ladislav Baďura jako místopředseda a zároveň vedoucí A-mužstva převzal ještě po přestěhování Milana Zemana ke svým dvěma funkcím vedoucího přidružené výroby, která se skládala ze dvou part (celkem 9 osob) a prováděla nátěry všeho druhu. V patnáctičlenném výboru došlo postupně k četným změnám a tak na konci roku 1969 zbylo osm funkcionářů.
Pepík Verner, zakladatel oblíbeného „Zpravodaje“ se po šestnáctiletém zapojení se do práce v oddíle přestěhoval do Záboří n. L. a to prakticky znamenalo zánik tohoto populárního informátora ve vývěsní skřínce na náměstí. Jako správce stadionu končil rovněž Karel Novotný. K přesunům došlo také u trenérů. Po rezignaci M. Borského na podzim 1968, jak už bylo řečeno, byl pověřen trenérskou funkcí u A-mužstva Eda Ziml, pod jehož vedením si Áčko vybojovalo opět postup do I.A třídy lepším poměrem branek před Lokomotivou Česká Lípa. Ale nevydařený podzim v novém soutěžním ročníku 1969-70 (10. místo) byl pro něj zklamáním a po skončení první části se funkce vzdal. U dorostu zůstal na jaře 1969 sám Vladimír Šimůnek (2. místo), ale pak přešel opět k žákům a dorost předal Jaroslavu Loukotovi, bývalému brankáři B-mužstva. Od Béčka odešel František Čížek v důsledku změny zaměstnání mimo Bor a do konce roku ho koučoval Eda Vrábel. Mužstvo mělo šanci postoupit ze III. třídy do Okresního přeboru, protože postupovala čtyři mužstva, ale nevyužilo ji.
Od podzimu 1969 (soutěžní období 1969-70) tedy Nový Bor hrál opět I.A třídu a setrval v ní plných sedm ročníků, aby pak v roce 1976 postoupil ještě výše – do Krajského přeboru a odtud v roce 1982 do divize. Cesta zpět do I.A třídy na jaře 1969 však měla svoje zákulisí a k němu se vrátím ještě v příštím pokračování.

Na výroční schůzi byla kladně hodnocena podpora a spolupráce místních
podniků Aritmy, Borského skla, Výzkumného ústavu užitkového skla,
Sdružení podniků užitkového skla, Okresního stavebního podniku,
Komunálních služeb, Plynárny, Městského národního výboru a tělovýchovné
jednoty. Byla zastřešena jedna tribuna, postavena konstrukce druhé
tribuny a umístěny reklamy podél ochozů. Na konci funkčního období v
roce 1967 požádal o uvolnění z funkce předsedy zábavního výboru Bohumil
Tondr, příslušník SNB. Odchody z funkcí nejsou nic zvláštního. Chci jen
připomenout, že oddíl kopané nežil pouze fotbalem. Zajišťoval i kulturní
a společenské akce a Bohouš Tondr byl jedním z velmi agilních
funkcionářů na tomto úseku. Šlo o tyto akce: silvestrovská zábava,
sportovní ples, karneval, dětský karneval a šibřinky. Vedle
společenských úspěchu přinášely tyto akce nezanedbatelný finanční zisk.
Vše se odehrávalo v sokolovně se stoprocentně využitými prostorami. K
dispozici byla tělocvična, na jejíž výzdobě (stěny a snížení stropu) se
podíleli všichni funkcionáři, pomáhali rovněž hráči mužstev dospělých
včetně dorostenců. Využito bylo rovněž pódium, prostor pod ním (dnes
klubovna volejbalu), kam se chodilo na tvrdý alkohol a další
občerstvení. Pro zpestření přítomných tam byla jednou instalována ze
sálu skluzavka, po níž se sjíždělo ze sálu pod pódium a sklouznutí si
vyzkoušela nejedna žena. V místech dnešního biliard-klubu byla vystavena
bohatá tombola. Zájem o kteroukoliv zábavu byl obrovský. Z počátku
nebyl předprodej vstupenek a tak již dvě hodiny před zahájením se
tísnila fronta zájemců před postranním vchodem do sokolovny. Využitý
býval i malý sál v prvním poschodí (dnes herna stolního tenisu), kde
účinkoval menší hudební soubor. Na mysl mně přišel i jeden nepříjemný
okamžik při výzdobě sálu: Čtyřmetrové štafle, na kterých stál Vláďa Šimůnek,
selhaly a následoval pád z výšky, který vypadal hrozivě. Naštěstí to
odnesl pouze roztříštěný kotník. Po výstavbě sklářského kombinátu se pak
veškerá společenská činnost oddílu kopané přesunula do tamní
pochopitelně lépe vyhovující závodní jídelny s přilehlými prostory. V
současné době se některé společenské akce odbývají v Kulturním domě
Bohemia.

Mimo těchto akcí zajistil oddíl kopané v roce 1974 při Velké ceně Nového
Boru v hodu diskem účast v současné době nejlepších diskařů v ČSSR v
čele olympijským vítězem Ludvíkem Daňkem, který tuto soutěž vyhrál. V
roce 1971 se funkcionáři zapojili při zajišťování cyklistického závodu
„Tour de Bohemia“, později přejmenovaného na Mezinárodní cyklistický
etapový závod Bohemia. V květnu 1980 to byla obrovská show za účasti
herců divadel pražských a doktoru z OÚNZ Česká Lípa formou fotbalového
utkání. Za rekordní návštěvy 6.500 diváku se obecenstvu představili
např. Hanzlík, Jelínek, Satoranský, Klásek, Řehoř, Plachý, Brzobohatý,
Hardt a další s „trenérem“ Bláhou. Čestný výkop provedla Jana
Štěpánková. Soupeři se rozešli smírně 5 : 5. Pražští herci se
představili ještě jednou a sice v roce 1985, kdy je doplnila hokejová
legenda brankář Jiří Holeček se synem a hudebník Gerendáš. Dvakrát se
konalo na stadiónu autorodeo s atraktivními výkony motoristických
akrobatu. Vícekrát se v celém areálu stadiónu konaly burzy se stánkovým
prodejem všeho možného zboží. V roce 1991 se na stejném místě konal
sklářský jarmark. V květnu 1994 shlédlo 3.000 diváků další show, jejímiž
aktéry byla AMFORA Praha, která sehrála přátelské utkání se seniory
Nového Boru. Známé osobnosti nastoupily, s Danem Vávrou, Pavlem
Horňákem, trenérem Bohemians Pakertem , Salavou, Satoranským, Rosákem,
K. Vágnerem, Semelkou, míčovým virtuózem ing. Skorkovským, O. Vetchým,
K. Šípem, Josefem Náhlovským a ještě několika dalšími. O přestávce
předvedl svoje umění cyklokrosařský mistr světa Šimůnek. Utkání skončilo
5 : 5, v penaltovém rozstřelu byli úspěšnější hosté 7 : 6. Všechny
vyjmenované společenské a mimofotbalové akce se daly uskutečnit proto,
že se do nich zapojilo velké množství obětavých osob.
Miroslav Borský FC JISKRA