Po přestěhování předsedy Františka Hlúžka do Prahy stanul v čele oddílu v roce 1968 ředitel Zemědělské strojně-početní stanice v Novém Boru Milan Zeman
Po skončení jarní části v tomto roce spadlo Áčko z I.A třídy do Okresního přeboru (mezičlánek I. B třída, chyběl). Sestupovala čtyři mužstva. Rozhodnutí padlo v posledním utkání s Béčkem České Lípy, které bylo již odsouzeno k sestupu. Mnozí se domnívali, že dojde k „sousedské dohodě“, ale nestalo se tak. Boru stačil nerozhodný výsledek, jenže prohrál 2 : 1. Stejný osud postihl i dorost v I.A třídě. Zachránilo se pouze Béčko remízou v posledním utkání v Kamenickém Senově. Žáci skončili ve III. třídě druzí. K celkovému vítězství jim chyběl jediný bod.
V Okresním přeboru na podzim zajížděl Nový Bor do Cviková, který disponoval výbornou pravou stranou útoku Stehlík-Chrdle a ta také rozhodla o drtivé porážce 6 : 0. Vynikající Láďa Stehlík, kterého jsme později „přetáhli“ do Boru, byl autorem tří gólů, Chrdle dal dva a jeden Házenkopf. Ale hned v příštím kole jsme si zchladili žáhu na Dubé, které jsme uštědřili sedm branek, aniž jsme nějakou dostali. V osmém kole na sebe narazili oba sestoupivší rivalové z I.A třídy – SZ Česká Lípa B a Nový Bor, který vyhrál 1 : 2.
Přestože po podzimním kole 1968-69 skončilo A-mužstvo v Okresním přeboru třetí těsně za Lokomotivou Česká Lípa a Cvikovem, který byl v čele s náskokem čtyř bodu, trenér Borský rezignoval a funkce se ujal na jaře 1969 Eda Ziml, který přešel od dorostu. V podzimní části byl dorost v Okresním přeboru s trenérskou dvojicí Ziml-Šimůnek druhý, těsně za Cvikovem, Béčko ve III. třídě s trenérem Františkem Čížkem čtvrté a žáci v Okresním přeboru pátí. Jejich novým trenérem se stal Jaroslav Loukota (jeho syn v dalších letech úspěšně hájil branku A-mužstva), který v lednu 1972 tragicky zahynul při autonehodě, když jako řidič vezl na Karlovarsko ředitele Borského skla Františka Košlera s kádrovým ředitelem Hrbkem a všichni zahynuli. Ovšem ještě dříve v srpnu 1968 havaroval na motorce poblíž Cvikova nadějný dorostenecký brankář Aleš Rűckl, s nímž se počítalo do Áčka. K uctění jeho památky se hrával od roku 1970 s menšími přestávkami letní dorostenecký turnaj „Memoriál Aleše Rűckla“. K tomuto názvu přibylo ještě další jméno od roku 1972: turnaj dostal název „Memoriál Aleše Rűckla a Leoše Jeriče“. V roce 1971 totiž skončil tragicky i on při jednom tréninku, kdy se při přeskakování slalomové tyče na ni napíchl, přivodil si vážné vnitřní zranění, kterému v nemocnici podlehl.
V Okresním přeboru na podzim zajížděl Nový Bor do Cviková, který disponoval výbornou pravou stranou útoku Stehlík-Chrdle a ta také rozhodla o drtivé porážce 6 : 0. Vynikající Láďa Stehlík, kterého jsme později „přetáhli“ do Boru, byl autorem tří gólů, Chrdle dal dva a jeden Házenkopf. Ale hned v příštím kole jsme si zchladili žáhu na Dubé, které jsme uštědřili sedm branek, aniž jsme nějakou dostali. V osmém kole na sebe narazili oba sestoupivší rivalové z I.A třídy – SZ Česká Lípa B a Nový Bor, který vyhrál 1 : 2.
Přestože po podzimním kole 1968-69 skončilo A-mužstvo v Okresním přeboru třetí těsně za Lokomotivou Česká Lípa a Cvikovem, který byl v čele s náskokem čtyř bodu, trenér Borský rezignoval a funkce se ujal na jaře 1969 Eda Ziml, který přešel od dorostu. V podzimní části byl dorost v Okresním přeboru s trenérskou dvojicí Ziml-Šimůnek druhý, těsně za Cvikovem, Béčko ve III. třídě s trenérem Františkem Čížkem čtvrté a žáci v Okresním přeboru pátí. Jejich novým trenérem se stal Jaroslav Loukota (jeho syn v dalších letech úspěšně hájil branku A-mužstva), který v lednu 1972 tragicky zahynul při autonehodě, když jako řidič vezl na Karlovarsko ředitele Borského skla Františka Košlera s kádrovým ředitelem Hrbkem a všichni zahynuli. Ovšem ještě dříve v srpnu 1968 havaroval na motorce poblíž Cvikova nadějný dorostenecký brankář Aleš Rűckl, s nímž se počítalo do Áčka. K uctění jeho památky se hrával od roku 1970 s menšími přestávkami letní dorostenecký turnaj „Memoriál Aleše Rűckla“. K tomuto názvu přibylo ještě další jméno od roku 1972: turnaj dostal název „Memoriál Aleše Rűckla a Leoše Jeriče“. V roce 1971 totiž skončil tragicky i on při jednom tréninku, kdy se při přeskakování slalomové tyče na ni napíchl, přivodil si vážné vnitřní zranění, kterému v nemocnici podlehl.
V roce 1968 přestoupil do Nového Boru z Kamenického Šenova František Holeček, který patřil řadu let mezi nejobávanější střelce přímých kopů. V soutěži o nejlepšího hráče roku 1968 vyhrál Emil Šohaj, za ním skončili se stejným ohodnocením František Ródr, Ivan Kadaně a Vladimír Hubert.
Po odchodu předsedy Milana Zemana byl do čela oddílu na rok 1969 zvolen Jaroslav Kopecký, zaměstnanec Borského skla (předtím na Poštovním úřadě). V této funkci však setrval pouze do 3. Února vzhledem k pracovnímu zaneprázdnění ve dvousměnném provozu. A tak byl pověřen vedením oddílu Miroslav Borský. Ladislav Baďura jako místopředseda a zároveň vedoucí A-mužstva převzal ještě po přestěhování Milana Zemana ke svým dvěma funkcím vedoucího přidružené výroby, která se skládala ze dvou part (celkem 9 osob) a prováděla nátěry všeho druhu. V patnáctičlenném výboru došlo postupně k četným změnám a tak na konci roku 1969 zbylo osm funkcionářů.
Pepík Verner, zakladatel oblíbeného „Zpravodaje“ se po šestnáctiletém zapojení se do práce v oddíle přestěhoval do Záboří n. L. a to prakticky znamenalo zánik tohoto populárního informátora ve vývěsní skřínce na náměstí. Jako správce stadionu končil rovněž Karel Novotný. K přesunům došlo také u trenérů. Po rezignaci M. Borského na podzim 1968, jak už bylo řečeno, byl pověřen trenérskou funkcí u A-mužstva Eda Ziml, pod jehož vedením si Áčko vybojovalo opět postup do I.A třídy lepším poměrem branek před Lokomotivou Česká Lípa. Ale nevydařený podzim v novém soutěžním ročníku 1969-70 (10. místo) byl pro něj zklamáním a po skončení první části se funkce vzdal. U dorostu zůstal na jaře 1969 sám Vladimír Šimůnek (2. místo), ale pak přešel opět k žákům a dorost předal Jaroslavu Loukotovi, bývalému brankáři B-mužstva. Od Béčka odešel František Čížek v důsledku změny zaměstnání mimo Bor a do konce roku ho koučoval Eda Vrábel. Mužstvo mělo šanci postoupit ze III. třídy do Okresního přeboru, protože postupovala čtyři mužstva, ale nevyužilo ji.
Od podzimu 1969 (soutěžní období 1969-70) tedy Nový Bor hrál opět I.A třídu a setrval v ní plných sedm ročníků, aby pak v roce 1976 postoupil ještě výše – do Krajského přeboru a odtud v roce 1982 do divize. Cesta zpět do I.A třídy na jaře 1969 však měla svoje zákulisí a k němu se vrátím ještě v příštím pokračování.
Po odchodu předsedy Milana Zemana byl do čela oddílu na rok 1969 zvolen Jaroslav Kopecký, zaměstnanec Borského skla (předtím na Poštovním úřadě). V této funkci však setrval pouze do 3. Února vzhledem k pracovnímu zaneprázdnění ve dvousměnném provozu. A tak byl pověřen vedením oddílu Miroslav Borský. Ladislav Baďura jako místopředseda a zároveň vedoucí A-mužstva převzal ještě po přestěhování Milana Zemana ke svým dvěma funkcím vedoucího přidružené výroby, která se skládala ze dvou part (celkem 9 osob) a prováděla nátěry všeho druhu. V patnáctičlenném výboru došlo postupně k četným změnám a tak na konci roku 1969 zbylo osm funkcionářů.
Pepík Verner, zakladatel oblíbeného „Zpravodaje“ se po šestnáctiletém zapojení se do práce v oddíle přestěhoval do Záboří n. L. a to prakticky znamenalo zánik tohoto populárního informátora ve vývěsní skřínce na náměstí. Jako správce stadionu končil rovněž Karel Novotný. K přesunům došlo také u trenérů. Po rezignaci M. Borského na podzim 1968, jak už bylo řečeno, byl pověřen trenérskou funkcí u A-mužstva Eda Ziml, pod jehož vedením si Áčko vybojovalo opět postup do I.A třídy lepším poměrem branek před Lokomotivou Česká Lípa. Ale nevydařený podzim v novém soutěžním ročníku 1969-70 (10. místo) byl pro něj zklamáním a po skončení první části se funkce vzdal. U dorostu zůstal na jaře 1969 sám Vladimír Šimůnek (2. místo), ale pak přešel opět k žákům a dorost předal Jaroslavu Loukotovi, bývalému brankáři B-mužstva. Od Béčka odešel František Čížek v důsledku změny zaměstnání mimo Bor a do konce roku ho koučoval Eda Vrábel. Mužstvo mělo šanci postoupit ze III. třídy do Okresního přeboru, protože postupovala čtyři mužstva, ale nevyužilo ji.
Od podzimu 1969 (soutěžní období 1969-70) tedy Nový Bor hrál opět I.A třídu a setrval v ní plných sedm ročníků, aby pak v roce 1976 postoupil ještě výše – do Krajského přeboru a odtud v roce 1982 do divize. Cesta zpět do I.A třídy na jaře 1969 však měla svoje zákulisí a k němu se vrátím ještě v příštím pokračování.