Po skončení jarní části v roce 1976 zanechali činnosti ve výboru oddílu kopané Zdeněk Kunst, Ljuba Stanojkovič a Jiří Kortus, Jan Hrbek, dlouholetý sekretář se odstěhoval do Německa
V květnu byl místopředseda oddílu kopané Václav Novák zvolen do funkce tajemníka Severočeského krajského výboru ČSTV. V orgánech OV ČSTV pracovali Fr. Zbraněk, M. Borský, T. Ziml a Slavomír Ondruška byl činný v Krajské komisi mládeže.
Byla navázána spolupráce s vedoucími funkcionáři Dukly Litoměřice při zařazování branců do vojenské prezenční služby. Nespokojenost byla vyslovena s úpravou hrací plochy spodního hřiště, odvislé od navážení sutě a škváry.
Největším úspěchem na sportovním úseku bylo postup A-mužstva do Krajského přeboru. Ve dnech 23.až 28. ledna bylo mužstvu umožněno zimní soustředění v Krušných horách v rámci přípravy na jarní mistrovskou soutěž, na jejímž konci bylo splnění cíle: postup do Krajského přeboru. Výpravu tvořili trenér, dva asistenti, masér a 15 hráčů. Z kádru A-mužstva chyběli z rodinných důvodů Libor Kroutil a Ivan Kadaně. Tak, jak tomu bylo v roce předcházejícím, museli hráči věnovat několik dnů z dovolené, v tomto případě se jednalo o tři dny. Vyhlédnutý objekt – chata Donris na Teplicku splňoval naše představy: dobré ubytovaní, vydatné stravovaní a okolí, které bylo plně využito k plánovanému programu. V rámci přípravy byla uskutečněna mezi hráči dvě utkání přívrženců Sparty a Slavie. V prvním zvítězili Sparťané 5 : 4, ve druhém pro změnu Slavisté 5 : 3. Ale je třeba si ještě připomenout, co předcházelo, než jsme se dostali na místo určení: Cestou nás k večeru zastihla silná vichřice, která znemožnila autobusu, řízeném Pepíkem Benešem, dojet až k osamělé chatě. Cesta byla naprosto nesjízdná, úplně zavátá. A tak nezbylo nic jiného, než se v této hrozné fujavici vydat na tříkilometrovou pouť pešky. Šest osob zůstalo v chatě v Novém Městě, kam se složily všechny brašny, kufry, lyže a ostatní zavazadla a „třináct statečných“ se pustilo do boje s počasím. Došli do cíle za nepředstavitelně těžkých podmínek. Ve stále silnější vánici a mrazivého větru se prodírali hustými závějemi, sahající někdy až po pás a nebýt stromů podél cesty, které byly jediným vodítkem, že jdou správným směrem, kdo ví, jak by vše bylo dopadlo. Jeden musel hlídat druhého, aby se mu v té příšerné fujavici neztratil. Ale nakonec po více než hodinové chůzi
přece jen dorazili na místo. Všichni shodně tvrdli, že na tento pochod nikdy nezapomenou.
Jejich jména: Oba Kunstové, Šturma, Havlas,Ducháček, Zbraněk, Polák, Valdman, Kohoutek, Vinduška, Bořil, Kubeš a Zajačík (nový hráč ze SU Nové Sedlo). Zbývajících šest: Kratěk, Procházka trenér Borský (zároveň ve funkci vedoucího), asistenti Běloch, Lossl a masér Standa „Filip“ Zavadil, kteří zůstali u zavazadel. Také oni si zažili své, i když v menší míře. Na otevřeném vozidle, namačkáni mezi zavazadly, viděli kolem sebe jen bílou tmu. Vichřice je provázela celou dobu přes pláně, kudy si vozidlo razilo cestu a také zde bylo třeba sledovat jeden druhého, aby nevypadl při terénní jízdně přes nízké postranice do stále přibývajícího sněhu.
Pracovníci Horské služby naměřili 115 cm. Nepřízeň počasí nás provázela ještě v sobotu ‚“.ledna, dle přesto se trénovalo podle plánu. Postupně se vše zlepšovalo a od pondělí příroda/vše vynahradila: bílá nádhera, všude, kam jsme se podívali, spousty sněhu, sluníčko, teplota stále kolem mínus 9 až mínus 14 stupňů. Všichni poctivě „makali“ celých pět dnů. Na toto ény soustředění si jistě každý z účastníků rád vzpomene při pohledu na fotografie, které byly při této akci pořízeny. Předposlední den se Jirka Ducháček se Standou Polákem pustili na t,zv.sjezdovce nedaleko místa našeho ubytování dolů a zatímco Ducháček po několi¬ka kotrmelcích skončil těsně před cílem, letěl Polák deset metrů vzduchem a zarazil se až v potoce se zlomenou lyží. A aby byla smůla dovršena, lyže si půjčil od Jirky Bořila ! Dobyt v místě „odříznutám“od světa a náročný program zpestřila na závěr v pondělí večer tří¬hodinová beseda, původně plánovaná na jednu hodinu, s trenérem Rýgrem, Jirkou Sedláčkem, Tbo¬rovským a Vejvodou ze SU Teplice. Trenér Rygr nám pak závěrem naoídl sehrání přípravného utká¬ní s jejich A-mužstven v Teplicích:v poslední den soustředění ve středu 28.ledna dopoledne, což bylo pochopitelně hráči uvítáno a zapadlo i do rámce přípravy. Tepličtí, jimž chyběl pou¬ze Bičovský, který byl na soustředění s národním mužstvem, vyhráli 8 : 0, Náročný program. soustředění a kvalita soupeře se pochopitelně projevila. Nedokázali jsme proměnit i několik slibných akcí a Valdman nebyl úspěšný ani při provádění pokutového kopu za sražení Kohoutka, ihned pc návratu ze zimního soustředění se A-mužstvo zapojilo 31.ledna do zimního turnaje, ooradanehc Vagónkou Česka Lípa. Turnaj byl sline obeslán, mimo domácích zce hráli vojáci z Litoměřic, TJ Jičín, Slavoj Litoměřice a Slavoj Terezín. Nový Bor hledal nejvhodnější sestavu pro mistrovskou soutěž, &eé měla přinést tolik očekávaný postup dc Krajského přeboru. Nešlo tudíž ani tak o výsledky a proto se z umístění (poslední pňcka) nedělala žádná tragedie.