| Muži | FC N.Bor : Pěnčín |
0:3 |
| Dorost U17 | Frýdlant : FC N.Bor |
1:3 |
| St.žáci U15 | VTJ Rapid Liberec : FC N.Bor | 5:2 |
| Ml.žáci U13 | VTJ Rapid Liberec : FC N.Bor | 8:1 |
| St.přípravka U11 | FC N.Bor : H.Libchava |
4:2 |
| Ml.přípravka U9 |
Nová posila – ONDŘEJ ZAHUSTEL
Z ligy se vytratil docela potichu, rozhašené koleno mu zabránilo, aby dál hrál profesionální fotbal. Ondřej Zahustel však pořád dochází na stadion v Mladé Boleslavi, jen místo do hráčské kabiny otvírá dveře do trenérského kamrlíku. Ve dvaatřiceti je z něj kouč boleslavského dorostu do sedmnácti let. I lidé v padesátitisícovém městě, kde je známou postavou, se divili, když se jeho nové profesní zaměření dozvěděli. „Pořád se v nové roli poznávám,“ vypráví Zahustel ve velkém rozhovoru pro Sport.cz. Mluví i o své bohémské povaze či angažmá ve Spartě. Poslední start ve fotbalové lize zapsal Zahustel v září roku 2021. Zdravotní problémy ho však dál svíraly, i když se přesunul do třetiligového béčka, kde působil jako hrající asistent trenéra. Před rokem se od třech doktorů dozvěděl, že už by hrát fotbal neměl. Když se tuhle zprávu dozvěděl boleslavský prezident Josef Dufek, okamžitě chtěl, aby Zahustel v klubu pokračoval. „Máme spolu hezký vztah, patří mu velký dík,“ říká majitel tří reprezentačních startů.
Bylo pro vás snazší ukončit profesionální kariéru, když jste měl hned novou práci?
Určitě. Nepočítal jsem s tím, že v jednatřiceti s fotbalem skončím. I když jsem měl dost zranění, myslel jsem si, že bych mohl hrát déle. Vše šlo rychle. Začal jsem u béčka u pana Malury jako druhý asistent a po půlroce mi pan Malura oznámil, že by mi chtěl svěřit sedmnáctku.
Jak jste reagoval?
Docela jsem koukal, byl jsem rychle hozený do vody. Ale mám rád výzvy, šel jsem do toho po hlavě. V tu chvíli jsem měl jen začátečnickou trenérskou licenci, teď v květnu budu finišovat B licenci UEFA, snad se mi zkoušky zdárně povedou.
Jaký jste trenér?
Zajímavá otázka. Učím se a snažím se být trpělivý. Ale za těch osm měsíců jsem vypozoroval, že i umím zvýšit hlas, což by někteří ode mě možná nečekali, protože jsem byl vždycky klidnější typ. V téhle roli je to ale někdy potřeba.
Poznáváte sebe, když jste byl ve věku kluků, které nyní trénujete?
Kolikrát si s vrstevníky říkáme, jací jsme byli my v šestnácti. Úplně si to nepamatuji, ale já patřil vždy k těm hodnějším. Nedělal jsem naschvály, nezlobil jsem. Myslím, že se mnou moc práce nebylo.
Předpokládám, že vaši svěřenci vaši kariéru ještě dobře pamatují.
Jo. Jeden kluk mi dokonce ukazoval fotku, jak je malý a já jsem s ním vyfocený ve sparťanské soupravě. Snažím se do nich vštěpovat, že když budou vše dělat na sto procent, může se to vyplatit.
Našel jste se v trenéřině?
Pořád je to krátká doba, poznávám se v nové roli a fotbal z jiné stránky, ale začalo mě to bavit. Musím smeknout klobouk před všemi trenéry. Dřív jsem si říkal, že trénovat může každý. Ale fakt nemůže. Věcí, co musí trenér umět a vstřebat, je strašně moc. Určitě bych chtěl jít dál. I s vedením se bavíme, že vzdělání je strašně důležité.
Jaké máte trenérské sny?
Člověk by měl mít ambice, ale nebudu teď tvrdit, že chci jednou trénovat boleslavské áčko. O tom se můžeme bavit, až nasbírám nějaké zkušenosti. To teď chci dělat, momentálně se vidím u mládeže.
Potkáváte se i s trenéry áčka, kterým velí David Holoubek, jenž vás vedl ve Spartě?
Je pravda, že se známe opravdu dobře. Jako trenéři dorostu jsme měli s trenéry áčka už i společný mítink. Ale zpětnou vazbu od něj zatím moc nemám, spíš se mě ptal, jestli mě ta práce baví a tak. Asi i on byl překvapený z toho, že jsem teď trenér.
Jak jste spokojený s výsledky a hrou vašeho mužstva?
Jsme jedenáctí. Věřím, že do první sedmičky bychom hrát mohli. Mám hodně šikovný ročník. Bojuju ale s jednou věcí. Já měl fotbal vždy založený na poctivosti a týmovosti, a to ti kluci v sobě neměli. Byla to banda individualistů, kteří si mysleli, že dokážou něco sami. Ale fotbal je týmový sport. Věřím, že se mi to do nich daří hustit. Dávám jim příklad i ze Sparty, kdy to tam byl v jednu dobu samý cizinec a netáhli jsme za jeden provaz. Na výsledcích to pak bylo vidět.
Když zmiňujete tohle období ve Spartě, nedávno jste v podcastu pro Sparťanské noviny poukazoval na netýmový přístup Guélora Kangy. Chtěl byste ho do vašeho týmu?
Ne. Fotbal je týmový sport a on týmový nebyl. Fotbalista byl skvělý, to na hřišti viděl každý, ale hodně lidí nevidělo jeho druhou stránku v kabině. Byl individualista.
Koho byste si naopak z vašich spoluhráčů ze Sparty do mužstva vybral?
Bylo by jich víc. Hned mě napadnou David Lafata, Bořek Dočkal, Venda Kadlec, Láďa Krejčí starší, Mára Matějovský, Kuba Brabec. Přišel jsem tam do rozjetého vlaku, parta byla skvělá. Povedl se hlavně první půlrok.
Jak celkově hodnotíte angažmá ve Spartě?
Určitě dobře. Byla to pro mě obrovská fotbalová i životní zkušenost. Ne každý může říct, že byl ve Spartě, navíc jsem tam nebyl krátkou chvilku. Když odečtu hostování, tak jsem tam strávil skoro pět let. Ano, někteří fanoušci mě neměli v oblibě, ale to k tomu patří. Ve Spartě jste pod obrovským tlakem. Pamatuji si, když jsme s Markem Matějovským jeli na první trénink. On mě na ten tlak upozorňoval a já to vůbec nedokázal pochopit. To člověk pochopí, až když tam je.
Jak jste kritiku bral?
Lhal bych, kdybych řekl, že se mnou nic nedělala. Nebylo to nic nepříjemného, někdy toho bylo až moc. Občas se zdálo, jako bych za všechno mohl já. Bojoval jsem s tím a byly doby, kdy jsem to v hlavě nedával. Ale navenek jsem se tvářil, že to se mnou nic nedělá. To byla chyba. Ani nejbližší rodině jsem neřekl, že mě ten tlak dostává dolů. Dělal jsem hrdinu, ale v pohodě jsem nebyl a v zápasech to bylo vidět. Měl jsem své pocity ventilovat.
Neříkáte si, kam jste to mohl dotáhnout, kdybyste neměl tolik zranění?
Na „kdyby“ se nehraje, stalo se. V osmnácti jsem si udělal křížák na jedné noze, ve dvaceti na druhé. Zranění člověka brzdí, ale k fotbalu patří. Nikdy v životě jsem snad neměl svalové problémy. Když už jsem si něco udělal, bylo to vážné. Křížáky, zlomená stehenní kost, zlomené ruce, utržený vaz v kotníku.
Drsný výčet.
Vždycky jsem měl pauzu minimálně půl roku, hodně času jsem promarodil. Zranění mi házela klacky pod nohy, ale vždycky jsem se vrátil, což na sobě zpětně oceňuju. Uznávám, že jsem mohl udělat některé věci jinak, třeba se víc o sebe starat. Nebyl jsem typ, který by měl rád posilovnu, protahování. Říkal jsem kondičáků, že mě do toho musí nutit. To jsem mohl dělat jinak, ale někam jsem se dostal.
Taky jste měl pověst bohéma. Hřešil jste mimo hřiště?
Byl jsem člověk, který se rád bavil. Byl jsem společenský. Tohle platí pořád. Přiznávám, že jsem to někdy přehnal, ale nechodil jsem každý víkend. Před zápasy už vůbec. Někdy po utkání jsem se chodil bavit, tak to prostě bylo. Zpětně ničeho nelituji. Na hřišti jsem se vždycky snažil odevzdat maximum.
Nemáte pocit, že občasné hýření vás mohlo limitovat v kariéře?
Nepřemýšlím nad tím. Jasně, mohla to být jedna z věcí, která mě brzdila. Někdy jsem byl asi víc na očích, než jsem být měl. Mohlo to pak třeba vést i k těm zraněním, ale nebabrám se v tom. Tak to bylo. Rád jsem se bavil, rád se bavím i teď. Ale extra jsem to nepřeháněl.
Krotíte se teď, když jste v roli trenéra? Snažíte se být vzorem pro své svěřence? V Boleslavi se vše rychle rozkřikne.
Určitě. Jsem v nové pozici. Nechci, abych někde trajdal po nocích a aby se pak říkalo, že Zahustel se támhle baví. Věkem se člověk klidní, cítím to na sobě. Vyřádil jsem se, už to tolik nepotřebuji. Hlídám se. Boleslav je malé město, tady se hned všechno ví.
S Boleslaví jste hodně spjatý. Jak obecně svůj vztah ke klubu berete?
Strašně pozitivně. Vždycky jsem si říkal, že až jednou skončím, tak bych chtěl v klubu dál působit. V Boleslavi jsem se narodil, žiju tu celý život. Ve čtyřech jsem tu začal s fotbalem, hrál jsem tu do nějakých čtyřiadvaceti, než jsem šel do Sparty. Pak jsem se vrátil. Jsem strašně rád, že jsem v klubu, který mám v srdci, který mě vychoval a mám s ním spoustu krásných zážitků. Líbí se mi také, že pan Dufek tu chce mít odchovance. Ta cesta se mi líbí.
Jak jste na tom momentálně zdravotně? Na podzim jste hrál I. A třídu v Dolním Bousově, o víkendu jste měl premiéru v krajském přeboru v barvách Nového Boru.
Až na levé koleno vypadá tělo dobře, chrupavku tam mám hodně děravou. Ale fotbal hraju celý život. A přestože mi ho doktoři zakazují, nedokážu si bez kopání do míče život představit. Byť po zápase koleno trpí, tři dny ho mám nateklé a blbě se mi chodí.
Jaká byla premiéra za Nový Bor? Remizovali jste 2:2.
Hraju na pozici útočníka. Samozřejmě nemám na to, abych lítal celých devadesát minut. Vybírám si situace, kdy se rozeběhnu. A zápas? Nechci si stěžovat, bylo to fajn až na některé výroky sudího. Vedli jsme 2:0, hráli jsme o deseti, na konci proti nám byla penalta. Bylo to zajímavé (úsměv). Za cíl máme záchranu, věřím, že se nám to povede.
zdroj: Sport.cz
Muži – FC Nový Bor : TJ FC Pěnčín 0:3 (0:2)
Jen několik týdnů po osmifinlále Poháru LKFS co jsme u nás vítali první mužstvo KP LKFS FC Pěnčín a prohráli jsme 0:5, jsme přivítali tento klub znova, v dalším kole krajského přeboru.. Za tento klub hrají hráči s ligovými zkušenostmi a to je na síle soupeře znát. Na druhé straně nám se podařilo bodovat v minulém kole na hřišti Slovanu Frýdlant 2:2, když jsme ještě v 88.minutě vedli 0:2 a to jsme celý druhý poločas hráli bez vyloučeného Třešňáka, který v týdnu dostal od DK stop na dva zápasy.
Dnešní zápas jsme opět začali odvážně a tak útoky z jedné i druhé strany byly docela nadějné. Dokonce první příležitost ke gólu byla na naší straně, ale následněr jsme nestihli zastavit rychlý protiútok hostů. Z pravé strany přišel centr před naší branku a na zadní tyči naběhnutý Pelta pohodlně vstřelil první gól zápasu – 0:1. A byla jak později ukázal průběh zápasu moc brzo. Postupem času se rychlost hry zmírnila a hrálo se od vápna k vápnu. Obě strany zpozorněly při bránění. Naši kluci si vybojovali ve 37.minutě šanci k vyrovnání, když brankář míč neudržel, ale nikdo nedokázal ve vzniklém souboji balón dostat do branky. No jak to ve fotbale se silnými soupeři chodí, přišel protiútok a hosté díky pohotové střele Daňka přidávají na 0:2.
Druhý poločas nastupujeme s cílem dát kontaktní gól. Hosté také pozorně brání a čekají na příhodnou akci k další zteči naší branky. Ale je to naše parta, která si opět vypracovala gólovou příležitost a zejména Majerech, kterému gólman soupeře vyrazil dvě prudké střely z vápna. Určitě jsme měli i další možnost ke změně skóre, ale i soupeř měl štěstí. To se potvrdilo v 68.minutě. Pěnčín se dostal k našemu vápnu a pak jsme neuhlídali J.Černého (před pár lety hrál za naše barvy), který zvýšil vedení svého mužstva na 0:3. Během druhého poločasu se také střídalo na obou stranách, když z naší strany na místo Kubeše přišel Šešina J. ,na místo Majerecha Šešina M. a Krále nahradil Faouzi.
Každopádně se začíná naše hra zvedat a určitě v dnešním zápase chyběla přestupová posila Ondřej Zahustel z FK Ml.Boleslav (který měl povinnosti jako trenér dorostu MB a hrál se svými svěřenci v Jihlavě). Studijní zaneprázdnění také bránilo, aby dnes mohl hrát J.Liška. Určitě by zápasu slušela z naší strany nějaká branka, ale jdeme v prvé řadě za našim cílem a to udržení se v KP LKFS!
góly: 9. Pelta, 38. Daněk, 68. Černý
ž.k.: 1:1, diváků: 150, rozhodčí: Trojan Michal
sestava: Haluška, Pokorný, Kalenda J., Babic, Kubeš (Šešina J.), Chour, Král (86. Faouzi), Havlík, Broschinský, Majerech (68. Šešina M.), Džavík
trenér: Kouřil Standa
ved.mužstva: Kalenda Michal
Příští sobotu hrajeme důležitý zápas v Košťálově, výkop v 16:30 hod.
Zápasy uplynulého týdne
| Muži | Frýdlant : FC N.Bor |
2:2 |
| Dorost U17 | FC N.Bor : Višňová |
6:1 |
| St.žáci U15 | FC N.Bor | |
| Ml.žáci U13 | FC N.Bor | |
| St.přípravka U11 | Bukovany : FC N.Bor Cvikov : FC N.Bor |
8:13 7:5 |
| Ml.přípravka U9 |
Muži – Slovan Frýdlant : FC Nový Bor 2:2 (0:1)
V pořadí druhé jarní fotbalové kolo KP LKFS nám nadělilo soupeře z Frýdlantu. Dnešní soupeř nám v podzimní fotbalovém klání nadělil porážku a nám dnes velelo v době bojů o udržení v KP bodovat. V mužstvu nám v dnešním zápase chybělo několik hráčů, Babic, který byl v minulém zápase vyloučen a dostal stop na jedno utkání. Další kdo chyběl byl Liška z důvodů studií a brankář Blažek – pracovní povinnosti. Na druhé straně se naše mužstvo doplnilo o navrátivšího dorostence z Arsenalu Č.Lípa – Josef Chour. Druhým, velmi zajímavým hráčem, který rozšířil náš kádr je Ondřej Zahustel (bývalý ligový hráč AC Sparta Praha, FK Ml.Boleslav nebo Slovácka a naposledy Dolní Bouzov). Tento dvaatřicetiletý hráč k nám přichází po dohodě nejméně na půl roku. Dnešní náš cíl je pokusit se bodovat a hlavně hrát od zadu a zbytečně neinaksovat.
Zápas jsme začali velmi ukázněně a plně dodržovali předzápasovou úmluvu. Na domácí naše hra platila a k ničemu jsme je nepouštěli. Na hrotu naší hry se pohybovali Král a již zmíněný Zahustel. Soupeř před ním měl viditelný respekt a to nám pomáhalo k přechodům do útoku. Ve 14 minutě jsme po rohovém kopu vytvořili závar a z něho také padl první gól a překvapení v zápase. Postaral se o něj Džavík – 0:1. V dalších minutách nás začalo být plné hřiště. Domácí nevěděli jak nás překonat. Třeba trestný kop Třešńáka byl hodně nebezpečný. Několik soubojů na hranici vápna podstoupil Zahustěl a chybělo málo, aby proměnil příležitosti, které mu nabídl centry do vápna Král. Přibývalo i osobních soubojů. Asi jeden velmi důležitý se odehrál ve středu hřiště, kdy jsme měli získat výhodu. Ale bohužel Třešňák v přerušené hře nedovoleně kopl domácího hráče ležícího na zemi, jednoznačně přišla červená karta, Třešňák šel pod sprchy a naše barvy v oslabení. Tak skončil první poločas!
Do druhého poločasu naše první střídání, za Krále jde do hry Majerech. Začal na velkém prostoru s velkou chutí, neustále napadal domácí obranu. Domácí mužstvo, ale bojovalo o změnu a vědomi si toho, že hrají prosti deseti to zkoušeli střelecky. Naše obrana nepolevovala. A navíc v 74.minutě se nám podařil husarský kousek. Džavík po levém křídle zatáhl míč na polovinu domácích, kde jsme ve vzniklém závaru domácí obrali o míč a Havlík skóroval na 0:2. Potřebovali jsme to a ulevilo se našim, kteří bojovali na hranici svých možností a vidiny zisku bodů. Dokonce se ze zadních řad odhodlal J.Kalenda k sólu přes celé hřiště, ale další gól jsme nepřidali. Hra byla přerušena a na řadu přišli domácí. V 88.minutě po rohovém kopu a opakované střele, když první Broschinský vykopl z prázdné branky dali domácí gól na 1:2. Poté rozhodčí oznámili, že se nastáví 4.minuty. Nám se podařilo dostat hru na domácí polovinu. Přesto domácí míč získali a vysoký centr letěl do našeho vápna.V hlavičkovém souboji fauloval náš kapitán soupeře a po konzultaci hlavního rozhodčího s asistentem se shodli, že to bylo faul penaltový a domácí šanci proměnili na 2:2. Zápas skončil. Je to škoda, když jsme po celý zápas vedli a sahali tak na zisk tří bodů. Přesto při tolika změnách v našem mužstvu jsme dokázali přivézt bod a mírně vylepšit pozici v tabulce!
góly: 14. Džavík, 74. Havlík – 88. Coufal, 90. Adamec (pen.)
ž.k.: 2:3, č.k.: 45. Třešňák (N.Bor), diváků: 110, rozhodčí: Třešňák Vojtěch
Sestava: Haluška, Pokorný (Šešina J.), Chour, Kubeš, Král (46. Majerech), Třešňák, Zahustel (89. Horčička), Kalenda J., Havlík, Džavík, Broschinský
Trenér: Kouřil Standa
ved.mužstva: Kalenda Michal
V sobotu 6.dubna hostíme favorita na postup – tým FC Pěnčín, výkop v 16:30 hod.
Muži – FC Nový Bor : FC Lomnice n.P. 1:7 (1:3)
Zimní přestávka skončila, příprava také a začalo se hrát o vítěze KP a také boj o záchranu v soutěži. Během zimní přestávky se uskutečnily také přestupy k nám a nebo od nás někam. Jeden přestup byl návrat M.Třešňáka z Polevska a druhý Doležal z Arsenalu Č.Lípa – brankář. Odchod útočníka J.Štěrby do Arsenalu Č. Lípa a Vaníčka zpět do Žandova.V průběhu přestupového období bylo jednáno s řadou hráčů, ale moc zájmu přestoupit do klubu který hraje o záchranu nebylo. Jeden však byl zvláštní a snad bude i dobrou vzpruhou pro náš boj o záchranu. Z Mladé Boleslavi k nám přestoupil Ondřej Zahustel (bývalý ligový hráč Sparty, M.Boleslavi a Slovácka). Problém, že nemohl dnes nastoupit. V dnešním zápase nás čekal soupeř u kterého jsme na podzim na jeho hřišti prohráli 7:2. Nyní měli trenéři i hráči cíl se rehabilitovat.
Zápas jsme začali velice nadějně. Již v první minutě se nám podařil útok po levé straně, přihrávka před branku, kde nabíhali Třešňák a J.Šešina. Prvně jmenovaný na míč nedosáhl, ale Šešina J. se trefil – 1:0. Kluci se jak se říká rozjeli a o minutu později to mohlo být ještě lepší, ale dobrou přihrávku do prázdné brány Šešina nezasunul. Pak měl velice dobrou příležitost Kubeš, nedal. A přišla další příležitost. Tu naopak měl opět Šešina a dorážku na noze měl Král. Jeho zakončení, ale trefilo na zemi ležícího brankáře. Tím náš nadějný boj končil. Přišel herní útlum a na řadu přišli hosté. Nejprve z trestného kopu šibenice – 1:1. O pár minut později faul na hranici vápna, navíc červená karta pro Babice a další gól z přímého kopu – 1:2. Přišel velký útlum ve hře, chaos a hledání sami sebe a další gól v naší bráně. Takže poločas 1:3.
Vstup do druhého poločasu jsme opět nezvládli a inkasovali v podobě čtvrtého políčku na 1:4.V našich řadách se střídalo a u soupeře také, ale kdo u nich přišel dal gól. Konečný stav se zastavil na 1:7. Velmi krutá porážka!
góly: 1. Šešina J. – 20. a 37. Lábek, 38. Farfan Anccalle Josep Enrique, 47. Horáček, 55. Marijanovic, 78. Drahoňovský, 90. Majer
ž.k.: 0:1, č.k.: 36. Babic (N.Bor), diváků: 80, rozhodčí: Bohuš Marek
sestava: Blažek, Pokorný, Šešina J., Kubeš, Král (83. Šešina M.), Třešňák (62. Majerech), Kalenda J., Džavík, Havlík, Babic, Broschinský (88. Hadrbolec)
trenér: Kouřil Standa
ved.mužstva: Kalenda Michal
Příští sobotu 30.3. hrajeme od 10:30 hodin ve Frýdlantu!
U11 – Finálový turnaj LKFS – Liberec – 4. místo
V neděli 17.3. jsme se starší přípravkou odehráli finálový turnaj libereckého kraje ve Sport parku v Liberci. Na turnaj byly pozvány dva týmy z každého okresu libereckého kraje + Slovan Liberec a Arsenal Česká Lípa. Skupinovou fázi jsme začali velmi dobře – 2 výhry, poté jsme přišli v posledních sekundách zápasu o body s Arsenalem, ale v posledním zápase jsme opět vyhráli a zajistili si první místo ve skupině.
V semifinále na nás čekal domácí Slovan Liberec, ale bohužel se nám zápas vůbec nepovedl, hráči Liberce byli ve všech směrech lepší a „nasypali nám gólů jako máku“. Na závěr nás čekal duel o bronz proti týmu Sokol Kokonín. Na obou týmech už byla vidět únava, ale každý si chtěl na krk pověsit bronzovou medaili a tak to byl boj až do konce. Nicméně po naší chybě jsme dostali trochu laciný gól a síly na vyrovnání už nebyly. Nutno dodat, že soupeř byl o trochu více aktivnější a tak je výsledek spravedlivý.
Naše hráče chválím za předvedený výkon a výbornou reprezentaci našeho klubu.
góly: Studnička 4, Machara 2, Merenus, Zifčák
sestava: Hančínová, Machara, Studnička, Zifčák, Červenka, Vlk, Urban, Merenus
trenéři: Štercl David, Červenka Jan
ved.mužstva: Hančín Radim
| skupina | FC N.Bor : Železný Brod | 2:0 |
| skupina | FC N.Bor : Doubí | 3:1 |
| skupina | FC N.Bor : Arsenal Č.Lípa | 1:2 |
| skupina | FC N.Bor : Horní Branná | 2:1 |
| semifinále | FC N.Bor : Slovan Liberec | 0:7 |
| o 3.místo | FC N.Bor : Kokonín | 0:1 |
| 1. | Slovan Liberec |
| 2. | Sokol Doubí |
| 3. | TJ Sokol Kokonín |
| 4. | FC Nový Bor |
| 5. | Arsenal Česká Lípa |
| 6. | FK Stráž p.R. |
| 7. | Sokol Horní Branná |
| 8. | FK Přepeře |
| 9. | FK Železný Brod |
| 10. | Slovan Frýdlant |
(3 hlasování, průměrné hodnocení: 93,33%)
Loading...