Narodil se v obci Ostrá na Nymbursku. Od mládí měl rád sport a knihy. Již v letech 1938 – 1945 začal uskutečňovat svůj sen jímž byla veřejná knihovna. Sport začal podporovat vydáváním zpravodaje jehož první číslo vyšlo 28. září 1942 pro SK Ostrá. Po válce přešel do Nového Boru, kde studoval v letech 1947 – 1951 na sklářské průmyslové škole, kde též hrál kopanou.

    V roce 1953 přešel do škodových závodů, za které hrál a ze vyšlo první číslo „Zpravodaje“. Od roku 1956 začal psát zpravodaje pro Jiskru Nový Bor. Ne její první sezónu šel do Zákup pěšky, aby mohla zapsat písemné informace do zpravodaje.
Zpravodaj, který pan Verner psal ručně tuží a barvami na formát A3, mapuje novoborskou kopanou, ale i ostatní sporty v Novém Boru. Je doplněn řadou fotografií, kreseb, grafů, ale i historických dokumentů a můžeme z něho čerpat výsledky a události z let 1945 až 1972. Zpravodaj býval vyvěšen ve skřínce na náměstí 3 až 5 hodin po skončení zápasu. Nakonec z těchto zpravodajů bylo svázáno do 30 svazků o 30 stranách A3. Jej jenom škoda, že toto dílo nemá možnost vidět více fanoušků.    Pan Verner za Jiskru Nový Bor nastoupil i do zápasu a to v pohárovém utkání proti Šluknovu 10. 6. 1962. Jak sám říkal, za odměnu za 500. číslo zpravodaje. Po roce 1972 se pan Verner přestěhoval do Záboří na Labem, do rodného kraje, kde vedl knihovnu, jež získala řadu ocenění. Jeho krédo je „Sport a knihovna je můj osud“.

    Za vytvořené dílo děkujeme a přejeme pevné zdraví.

Fotbal začal hrát na základní škole v Hejnicích na Liberecku. Protože byl levák, byl již od prvních fotbalových krůčků předurčen hrát na levé straně, kde vydržel po celou svojí kariéru. Po příchodu na studia do Nového Boru hrál jako dorostenec na internátě průmyslové školy pouze rekreačně. Po maturitě v roce 1960 bydlel ve Sloupu v Čechách, kde se zapojil do tamního fotbalového oddílu Sokol. Vojenskou službu sloužil v Chrudimi, kde hrál za Duklu Chrudim. V roce 1965 se vrátil do Sloupu v Čechách a hrál za místní oddíl. Do Jiskry Nový Bor přestoupil v roce 1965, kde pod vedením M. Borského začal hrát 1. A třídu, do které se Nový Bor probojoval. Novému Boru zůstal věrný až do konce své aktivní kariéry v roce 1975.

    Po ukončení kariéry jako neregistrovaný hráč hrál za Cosmos Nový Bor, dále za Staropramen Nový Bor a nakonec za Crystalex Nový Bor. Své působení ve fotbale ukončil tam, kde začal a to ve Sloupu v Čechách, kde trénoval v letech 1999 až 2001 žáky.

Sportu se věnoval od mládežnických let. Měl rád kopanou, hokej, kuželky aj. Starší si ho pamatují z dob hokejových utkání v Novém Boru, na jeho kličky, různé hokejové finesy a bruslařské umění. Kuželkáři si mohou vzpomenout na jeho přesné hody. Milan Lehký to ale uměl i na fotbalovém hřišti a fotbalu také zasvětil svojí celoživotní činnost. Působil v Novém Boru jako hráč, trenér a oddaný funkcionář. Jako člen výboru byl pověřen prací s mládeží a právě zde odevzdával své životní, sportovní a lidské zkušenosti.

    Populární „Pagi“, jak zněla jeho přezdívka, byl uznáván ve všech mládežnických kolektivech. Ve svém zaměstnání v ZPA vykonával funkci sportovního referenta v odborové organizaci. Pořádal pravidelné turnaje v kopané, kuželkách, badmintonu, nohejbalu ap. mezi jednotlivými středisky. Dále pořádal pravidelné zájezdy na utkání PMEZ v kopané, když hrála Dukla Praha. V neposlední řadě hrál kopanou za neregistrované.
Řada lidí poznala Milana i v soukromém životě, kde dokázal rozdávat radost, úsměvy a lásku kolem sebe. Rozloučil se s námi 5. 3. 2002 mottem: „Kdo byl milován, nebude zapomenut.“. Milane, za vše ti děkujeme.

(nar. 12. 6. 1956)

    Jako žák hrával za Sokol Sloup odkud přišel do Nového Boru. Byl obávaným střelcem ze všech možných i nemožných úhlů a pozic. Nastřílel řadu důležitých a rozhodujících gólů za Nový Bor ať již v kraji nebo divizi.

    Rád vzpomíná na zápas proti Spartě Praha junioři, za které hráli již ligový hráči jako brankář Houška, Orgoník, Kočí a Siegl. Posledně jmenovaný v Novém Boru hrál za reprezentační 18 v utkání ČSSR – NDR. Před utkáním byl Nový Bor předposlední a Sparta vedoucí tým divize. Domácí tým se Sparty nezalekl a po poločase 0 : 0 zvítězil 1 : 0 gólem Karla Kubeše po přihrávce Penčeva. Hrálo se mu dobře i na hřištích Braňan, Litoměřic a Roudnice. Například v Braňanech nastřílel 4 góly.
Když skončil v Novém Boru, hrál poté ve Sloupu a ve Cvikově, kde ukončil v 50 letech svoji hráčskou kariéru. Dnes hraje za A tým Nového Boru jeho syn Lukáš. Karel zůstal kopané věrný i jako divák. Přejeme mu hlavně hodně zdraví.

(nar. 23. 2. 1932)

    Své mládí prožíval střídavě v Novém Boru, Ledči nad Sázavou a před válkou i v Praze Střešovicích a Stodůlkách. A právě SK Stodůlky se staly jeho prvním mužstvem, kde byl registrován jako hráč kopané. Začínal na postu útočníka. Po druhé světové válce se celá jeho rodina vrátila do Nového Boru, tedy jeho místa narození, kde samozřejmě pokračovala jeho fotbalová kariéra v dorosteneckém mužstvu Nového Boru. Z mládežnického týmu pak přešel do dospělých společně s Vlastíkem Martínkem. A právě tito dva hráči byli vybráni do krajské reprezentace juniorů. Poté nastoupil do základní vojenské služby a pokračoval ve VTJ Písek.

    Po vojně se opět vrátil do Nového Boru a jeho dobrých výkonů si všimli funkcionáři Slavie Liberec a tak se stalo, že opět přecházel i s Vlastíkem Martínkem do Liberce. Zde pak oba novoborští hráči hráli v tomto mužstvu spolu s legendárním Láďou Přádou na což Láďa Hubert rád vzpomíná. Po ukončení angažmá v Liberci se vrátil do Nového Boru. Asi po dvou sezónách se stalo, že Nový Bor sestoupil a v té době postoupila Česká Kamenice do divize a Láďa Hubert neodolal nabídce a stal se jejich hráčem asi na čtyři sezóny. Následně se opět vrátil do Jiskry Nový Bor a zde pak po několika dobrých sezónách ukončil v 37 letech svoji fotbalovou činnost.
Byl velmi oblíbený nejen u fanoušků, kteří na svého Číču nenechali dopustit, ale i u spoluhráčů pro svoji dobrou povahu. Nebyl sice obávaným střelcem, ale o to více, díky své neobvyklé fyzické kondici, odváděl velkou práci ve středu pole.
Teď už zbývá Láďovi Hubertovi jenom poděkovat jménem FC Nový Bor, za jeho dlouholetou aktivní činnost a popřát mu hodně zdraví do jeho dalšího života.

S kopanou začínal jako žák za Jiskru Nový Bor v roce 1952. Po přechodu do dorostu hrál pod vedením trenéra Macháčka divizi a později odešel hrát do České Lípy, kde hrál pod vedením trenéra Musílka. Po roce se vrátil opět do Nového Boru a pod vedením trenéra Borského začal hrát za A tým vedle vynikajícího stopera Martínka. V roce 1972 hrál pod trenérem Borovičkou. V následujících sezonách hrál za B tým, následně přešel hrát do Jiskry Skalice a tam začala jeho trenérská kariéra. Postupně trénoval Skalici, Polevsko a dorost Nového Boru. V 70. letech hrál za tým neregistrovaných fotbalistů ZPA Nový Bor v okresní lize. V současné době vykonává funkci ve výboru Jiskry Polevsko.

Narodil se a s kopanou začínal v Jablonci nad Jizerou kde hrál 4 roky za žáky. Od roku 1955 hrál za dorost Tatranu Liberec. Po přestupu z Liberce do Nového Boru hrál v sezonách 1959 až 1965 za „A“ tým mužů na postu brankáře a poté až do roku 1975 působil ve Cvikově. Kopanou hrál za Nový Bor i jeho syn Libor a jeho vnuk Jan hraje v současné době za „B“ tým Liberce. Prošel řadou trenérských postů od žáků přes dorost až po mužstvo dospělých. V roce 1981 trénoval jako asistent trenéra Klinského divizní mužstvo Nového Boru a jako hlavní trenér v roce 1989 v krajském přeboru. Trénování zůstal věrný až do současnosti, kdy vede tréninky brankářů u mládežnických kategorií. Mimo kopanou provozoval i další sport a to skoky na lyžích ve Vysokém nad Jizerou. Zasloužil se společně s Mgr. Liborem Konečným, že byl v roce 1961 vybudován skokanský můstek v místě dnešní čistírny odpadních vod (Kašpák).Vroce 2009/2010 se stal hlavním trenérem staršího dorostu a vyhrál s mužstvem krajský přebor a vybojoval tak postup do divize!